Lidé s rouškami proti koronaviru v Íránu Zdroj: AP
Vědec z Oxfordské univerzity Tom Jefferson se domnívá, že mnoho virů leží „spících“ po celém světě a objeví se ve chvíli, kdy jsou pro ně příznivé environmentální podmínky. Stejně tak to mohlo být u nového koronaviru, který se nemusel rozšířit jenom z Číny. Podporuje to i několik vědeckých důkazů, informoval britský deník The Telegraph.
Tom Jefferson, zkušený docent z Centra pro medicínu založenou na důkazech Oxfordské univerzity (Centre for Evidence-based Medicine) a hostující profesor na univerzitě v Newcastlu, tvrdí, že existuje stále více důkazů, že virus byl již předtím, než se zjevil v Asii, i jinde ve světě.
Stopy nemoci v odpadních vodách ještě před rozpukem
Melbourne zavádí šestitýdenní karanténu kvůli možné druhé vlně koronaviru
Austrálie ve svém druhém největším městě Melbourne znovu zavádí restriktivní opatření a šestitýdenní karanténu. Opatření přijala vzhledem k tomu, že se země potýká s potenciální druhou vlnou virové nákazy, informoval web CNN.
Španělští virologové minulý týden oznámili, že našli stopy nemoci ve vzorcích odpadní vody sebraných v březnu 2019, tedy devět měsíců předtím, než byl koronavirus zaznamenán v Číně. S podobným zjištěním přišli též italští vědci, kteří objevili důkazy stop koronaviru ve vzorcích odpadních vod v Miláně a Turíně v polovině prosince loňského roku, několik týdnů před prvním detekovaným případem. V Brazílii zase experti zaznamenali stopy koronaviru v listopadu 2019.
Tom Jefferson tvrdí, že mnoho virů leží nečinně po celém světě a objeví se, když jsou příznivé podmínky, což rovněž znamená, že mohou zmizet stejně rychle, jako se objevily. „Kam odešel Sars 1? Prostě zmizel,“ uvedl vědec a doplnil: „Takže o těchto věcech musíme přemýšlet. Musíme začít zkoumat ekologii viru, pochopit, jak vzniká a mutuje. Myslím, že virus už zde byl – zde znamená všude. Možná jsme potkávali spící virus, který byl aktivován environmentálními podmínkami.“
Podivnosti podobné jako u španělské chřipky
„Na Falklandských ostrovech byl případ začátkem února,“ připomněl profesor. „Zaznamenali jsme výletní loď, která plula z Jižní Georgie do Buenos Aires a cestující byli testovaní. Osmý den, když se začali plavit směrem k Weddellovu moři, zaznamenali první případ. Byl v připravovaném jídle, které bylo rozmraženo a aktivováno?“ zeptal se Jefferson.
„K podobným podivnostem docházelo u španělské chřipky. V roce 1918 zemřelo zhruba 30 procent populace Západní Samoy na španělskou chřipku a neměli žádnou komunikaci s okolním světem. Vysvětlení pro to může být pouze to, že tito ‚činitelé‘ nepřicházejí, ani nikam nechodí. Jsou stále tady a něco je podnítí, možná lidská hustota nebo environmentální podmínky, a to je to, co bychom měli zkoumat,“ uvedl Jefferson.
Kanalizační systém či sdílené toalety
Podle docenta Jeffersona by se virus mohl šířit kanalizačním systémem a sdílenými toaletami, tedy nejenom kapénkami vylučovanými při mluvení, kašlání nebo kýchání. Prozkoumání toho, proč se tolik ohnisek vyskytuje v potravinářských továrnách a v masokombinátech, může podle vědců vést k odkrytí nových významných tras šíření viru. Mohou mu údajně „pomáhat“ právě sdílené toalety v kombinaci s chladným prostředím masokombinátů.
„Existuje docela dost důkazů, že velké množství viru bylo v odpadních vodách a také rostoucí množství důkazů, že je zde přenos fekáliemi. Vysoká koncentrace je tam, kde má odpadní voda teplotu čtyři stupně Celsia, což je ideální pro to, aby byl vir tzv. stabilní a pravděpodobně aktivován. A v masokombinátech bývá běžně teplota kolem čtyř stupňů,“ uzavřel Tom Jefferson z Oxfordské univerzity.
