Ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Nejnovější výzkum vedený Queenslandskou univerzitou v Austrálii odhalil, že nemoc COVID-19 aktivuje v mozku stejnou zánětlivou reakci jako například Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Závěry studie by podle vědců mohly posloužit k identifikaci budoucích neurodegenerativních poruch u lidí, kteří onemocnění prodělali. Stejně tak ale výsledky mohou pomoci s léčbou.
Tým výzkumníků vedli profesor Trent Woodruff a doktor Eduardo Albornoz Balmaceda ve spolupráci s virology. „Studovali jsme vliv viru na imunitní buňky mozku, takzvané mikroglie, které jsou klíčovými buňkami, jež se podílejí na progresi mozkových chorob, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba,“ vysvětlil Woodruff pro web Scimex.
Doplnil, že jeho tým v laboratoři vypěstoval lidské mikroglie a infikoval je buňkami viru SARS-CoV-2, způsobujícího COVID-19. „Zjistili jsme, že se buňky účinně ‚rozzlobily‘ a aktivovaly stejný proces, který mohou při nemoci aktivovat proteiny Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby,“ pokračoval.
Balmaceda dodal, že tento proces v mozku vyvolal „oheň, který následně chronicky a trvale zabíjí neurony“. „Je to tichý zabiják. Řadu let nevidíte žádné vnější příznaky,“ zdůraznil lékař s tím, že tato reakce v mozku může vysvětlovat, proč jsou lidé po prodělání covidu náchylnější k rozvoji neurologických symptomů podobných Parkinsonově chorobě.
Covid přilévá olej do ohně
„U těch lidí, kteří již před nákazou covidem mají predispozice k tomu, aby Parkinsonovou chorobou trpěli, vir pouze přileje olej do ohně,“ podotkli vědci s tím, že to stejné platí i u Alzheimerovy choroby. Studie publikovaná v časopise Nature’s Molecular Psychiatry informuje i o možné léčbě. Vědci pacientům s Parkinsonovou chorobou podávali speciální léky, které jsou v současné době v klinických studiích.
„Zjistili jsme, že úspěšně blokují zánětlivý proces aktivovaný nemocí COVID-19, čímž v podstatě hasí požár,“ vysvětlil Balmaceda. Dodal, že lék snížil zánět jak u myší infikovaných virem, tak u mikroglií u lidí, což naznačuje, jak by mohla v budoucnosti vypadat prevence neurodegenerativních chorob.
Woodruff dodal, že podobnost mezi tím, jak covid a onemocnění demence ovlivňují mozek, je sice znepokojující, ale zároveň znamená, že již existuje možná léčba. „Ačkoliv je nutné provést další výzkumy, jedná se o potenciální nový přístup k léčbě viru, který by jinak mohl mít nedozírné dlouhodobé zdravotní následky,“ uzavřel.
