Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun ze zářijových 180,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Po čtyřech měsících snižování deficitu se tak schodek v říjnu prohloubil o 30 miliard korun. Výsledek hospodaření za deset měsíců byl čtvrtý nejhorší v historii Česka, ale zároveň nejlepší od začátku pandemie covidu. Loni byl deficit na konci října 286,7 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy ke konci října dosáhly 1,578 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,6 procenta. Výdaje za prvních deset měsíců roku byly 1,789 bilionu korun, proti loňsku byly vyšší o 12,9 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: Němci pumpují do potravinářství peníze, u nás to vypadá na přání vlády ho zrušit, říká Večeřová
Premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že plnění rozpočtu vypadá dobře, daří se vybírat daně i hlídat výdaje. Vláda je podle něj na dobré cestě k tomu, aby dodržela plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Viktor Kožený byl nesnesitelný člověk. Kellner dokázal privatizace využít, vzpomíná Tříska
Kuponová privatizace stvořila podle jejího duchovního otce Dušana Třísky dva typy podnikatelů – prototypem toho prvního byl Petr Kellner, jakožto úspěšný podnikatel. A druhým Viktor Kožený, který naprosto selhal. „Jakmile se někdo chová jako Kožený, tak vás pochopitelně utlučou čepicemi,“ uvedl Tříska v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšení standardní daňové příjmy. Nejvýrazněji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 39,6 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob se vybralo 119 miliard korun, o 22,6 procenta víc než loni. Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso dosáhlo 297,8 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta víc.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně se meziročně snížilo o 3,7 procenta. „Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna preferencí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií,“ uvedlo ministerstvo financí. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém návratu sazby daně z nafty na původní úroveň dostal na hodnoty loňského roku.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky,na kterých stát zaplatil 722,4 miliardy korun. Z toho 569,7 miliardy korun byly výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 17,3 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 72,5 procenta na 116 miliard korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 68,2 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 54,6 miliardy korun, o 35 procent víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 20,1 procenta na 254,9 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 52,2 miliardy korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Fiala z SPD: Kde vezmeme na další zvyšování daní? Žádné už nebude, slibuje Stanjura
