Vláda Andreje Babiše (ANO) obnovuje regulaci cen pohonných hmot, a navíc chce uplatnit novou daň na marže rafinérií. Pro řidiče bude klíčové zejména snížení spotřební daně u nafty, která klesne o necelé dvě koruny bez DPH. Majitelé aut s dieselovými motory mohou na tomto opatření ušetřit i přes sto korun na plné nádrži.
Řidiči v Česku mohou už v brzké době platit za naftu přes 50 korun za litr. Myslí si to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého by měla být tato pohonná hmota nejdražší v historii. Kvůli prudkému růstu ceny se domnívá, že by vláda Andreje Babiše (ANO) mohla znovu zastropovat maximální ceny pohonných hmot. V sousedním Polsku již uvažují o snížení spotřební daně.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v pořadu Partie Terezie Tománkové připustil, že jeho kabinet se poohlíží po možném zvyšování daní. Konkrétně zmínil navýšení daně z dividendy, daně z investiční nemovitosti či možnou daň z mimořádných zisků zaměřenou na rafinerie. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro CNN Prima NEWS řekl, že v příštím roce lze očekávat další nárůst spotřební daně z tabákových výrobků. Další ekonomové upozorňují, že všechny zmíněné varianty zdanění přinesou státnímu rozpočtu maximálně jednotky miliard korun navíc.
Rafinerie mají extrémní marže a nepřiměřený zisk. Možná opět zastropujeme ceny paliv. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyloučil však, že by došlo ke snížení spotřební daně.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si pohrává s myšlenkami na zvyšování daní. Úprava by se měla týkat nejen některých spotřebních daní, ale také zdanění investičních bytů. Podle ekonomů oslovených CNN Prima NEWS by zavedení a nastavení daně bylo velmi jednoduché. Přesto by se reforma, jak tvrdí, negativně odrazila hlavně na nájemnících, na které by majitelé přenesli náklady. Zvyšování daní z nemovitých věcí navíc nemusí být v ANO průchozí, protože domy a byty většinou drží lidé v důchodovém či předdůchodovém věku. A na tuto věkovou skupinu hnutí Andreje Babiše sází.
Další eskalace konfliktu na Blízkém východě vyhnala ceny ropy až k hranici 80 dolarů za barel. Prudké zdražení bude mít dopad i na českých čerpacích stanicích, kde se bude v nejbližší době znovu zdražovat. A to i přes vládní restrikci v podobě maximální cenové hranice za benzin a diesel. V případě výrazných zdražení paliv na světových trzích totiž citelně rostou i vládou určené cenové stropy. Další cenový skok čeká na řidiče v případě, kdy opatření skončí a vrátí se i spotřební daň na paliva.
Cena severomořské ropy Brent se na velkoobchodní burze nyní pohybuje okolo 70 dolarů za barel. Jedná se o hranici, na které ropa byla před velkým skokem po vojenské intervenci Spojených států na Blízkém východě. Vládní zastropování cen paliv však platí dál a v nejbližších dnech se nic nového nezmění. Ekonomové i předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček mají opatření za zbytečné a mělo by dle nich skončit co nejdříve.
K dílčím aspektům vládního návrhu „lex kratom“ se opozice staví různě. Některé vítá, jiné kritizuje. Navrhované zvýšení věkové hranice i zdanění vítá například členka stínové vlády a poslankyně STAN Michaela Šebelová. Zrušení on-line prodeje ovšem vnímá jako špatný krok a pokud jde o prodej na internetu, postačí ověření věku na základě prokázání identity, které už je v platnosti. To ostatně doporučuje zavést i při obdobném prodeji alkoholu či tabáku. Ostrou kritiku si pak vláda vysloužila od stínového ministra zdravotnictví za ODS Štěpána Slováka.
Vláda představila lex kratom. Balík zákonných úprav obsahuje například zvýšení věkové hranice pro koupi látky na 21 let, zpřísnění pravidel pro prodejny, zrušení možnosti nákupu přes internetové e-shopy nebo zavedení spotřební daně. Na tiskové konferenci kroky vyjmenoval premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je jejich smyslem změnit prodej kratomu tak, aby nebyl dostupný pro kohokoliv. Premiér chce podle svých slov především „chránit děti“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by mělo vyšší zdanění látky přinést státu více než miliardu korun ročně.
Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko vyvrací informace, že by se měla piva přestat označovat podle stupňovitosti. Zatím podle něj není na stole žádný konkrétní návrh, který by od roku 2031 měnil pro Čechy zažité rozdělení piva na desítky či dvanáctky. Podle něj se ale diskutují jiné změny.
Europoslanec z ODS a někdejší ministr obrany či zahraničí Alexandr Vondra se ostře ohradil proti zvažované evropské směrnici, která by mohla zrušit tradiční rozdělení piv podle stupňovitosti. Uvažuje se, že by se sjednotila označení piv podle obsahu alkoholu. Odborníci upozorňují, že by se změna netýkala České republiky. Vondra to označil za pitomost bořící staletou hranici.
Čeští zástupci pivovarů odmítají možnou změnu tradičního označení piv podle stupňů. Ta by na Českou republiku neměla dopadnout, přesto se v úvahách hovoří o sjednocení systému kvůli výběru spotřebních daní. Pokud by úprava byla v budoucnu přijata, mohla by zmást spotřebitele i konzumenty. Podle Českomoravského svazu minipivovarů by byl ohrožený i světově uznávaný český ležák. Pivovary by musely i sáhnout do investic kvůli úpravě technologií.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
