Co by znamenal čtyřdenní pracovní týden? Například nižší výplaty, myslí si ekonom

Před blížícími se sněmovními volbami otevřela vládní ČSSD znovu téma pouze čtyřdenního pracovního týdne. Podle ekonomů však není Česká republika vhodnou zemí s ohledem na nízkou míru nezaměstnanosti. Pokud by návrh získal reálnou podobu, zaměstnanci by si pravděpodobně museli zvyknout také na nižší výplaty. A špatně kvalifikovaní lidé by zřejmě měli problém se svým uplatněním.

„Čtyřdenní pracovní týden? Na Islandu si ho vyzkoušeli a spousta firem se ho nyní chystá zavést Zjistilo se totiž, že většině lidí vyhovuje pracovat zhruba o pět hodin méně, než je běžné nyní. Zaměstnanci pracující 35 hodin týdně hlásili nižší riziko syndromu vyhoření a stresu, naopak se jim zlepšilo zdraví. To vše za zachování stejných platů,“ uvedla ČSSD ve svém nedělním příspěvku.

Jedná se však o téma, o kterém sociální demokracie hovoří již delší dobu. „Do roku 2030 se musíme připravit na to, že budeme muset zavádět čtyřdenní pracovní týden,“ řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již na jaře v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

V tuto dobu sice podle Maláčové zkracování pracovního týdne nepřipadá v úvahu, ale pro příští roky jde o jedno z klíčových témat. „Postupně, velmi opatrně hrát si s tím, jak zvyšovat produktivitu práce a zkracovat pracovní dobu,“ řekla Maláčová. Ministryně je přesvědčena, že v České republice jsou v evropském kontextu nízké mzdy a s tím je třeba něco dělat. „Musíme se na to připravovat ve spolupráci s ekonomy, sociology a na úrovni tripartity,“ dodala.

Poté co ČSSD znovu téma vytáhla před blížícími se volbami, zkritizoval návrh ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Zapomeňte na nesmysly v podobě čtyřdenního pracovního týdne. To je pouhý výkřik k záchraně nejstarší levicové strany. Ten si za stávající situaci nesmíme dovolit. Proč? Naše produktivita práce je za Tureckem a blíží se Řecku,“ napsal Skopeček na Facebook.

Co by zavedení kratší pracovní doby přineslo?

Uvažovat o kratším pracovním týdnu má podle ekonomů smysl spíše v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti. „Úvahy o zkrácení pracovního týdne jsou relevantní v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti. Kdyby totiž zaměstnanci pracovali kratší dobu, bylo by jich potřeba více, což by vedlo k poklesu nezaměstnanosti. Na druhou stranu lze očekávat, že by zaměstnanci dostávali menší výplaty,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Mnozí by to řešili tím, že by si našli druhé zaměstnání, takže celková míra nezaměstnanosti by zřejmě klesala méně, než si zastánci zkrácení pracovní doby myslí. Firmy by nadále najímaly schopné zaměstnance, kteří by neměli problém s nalézáním druhého zaměstnání. Naopak špatně kvalifikovaní lidé by nadále měli problém se svým uplatněním,“ doplnil.

V zemích jako je Česká republika, kde firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců na neobsazené pracovní pozice, by zkrácení pracovní doby podle něj vedlo k výrazným ekonomickým ztrátám. „Aktuálně není obsazeno zhruba 358 tisíc pracovních míst. Kdyby došlo ke zkrácení pracovní doby, počet neobsazených pracovních míst by pravděpodobně narostl. V důsledku toho by se snížil celkový produkt, který by byla schopna vyprodukovat česká ekonomika,“ sdělil.

Přestože existují studie, které na základě pokusů tvrdí, že zkrácení pracovního týdne vede k vyšší produktivitě zaměstnanců. Bohužel je však nelze považovat za relevantní. „Většinou se jedná o krátkodobé pokusy, kdy lidé vědí, že je jejich produktivita měřena. Z tohoto důvodu se lidé po dobu pokusů více snaží a jejich produktivita skutečně roste. Problém však spočívá v tom, že prvotní nadšení po delší době opadne a produktivita klesne,“ dodal Křeček.

Česká ekonomika na to nemá

Podobně hovoří také ekonom Lukáš Kovanda. „Na čtyřdenní pracovní týden prostě zatím česká ekonomika nemá. Alespoň tedy v plošném provedení. Ať si jej firmy zavádějí jednotlivě, uznají-li to za vhodné a ziskové. Ať si klidně zavedou i třídenní týden. Ale nelze zavádět takové opatření plošně a firmám jej dekretovat. Jsme zemí skladníků a pomocných dělnic,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

„Průměrný pracant u nás namaká ročně o čtyři sta hodin víc než jeho protějšek v Německu – s vyhlídkou, že ještě jeho vnuci budou za Němci mzdově zaostávat. Máme sice v evidenci úřadů práce naší už opět přehřáté dílenské ekonomiky skoro 360 tisíc volných pracovních míst - nejvíce v historii, dokonce více než kdykoli před pandemií -, ale na skoro 90 procent z nich není třeba ani maturity,“ dodal.