Čtyřdenní pracovní týden? Ministryně Maláčová jasně řekla, do kdy ho chce zavést

V tuto dobu sice podle Maláčové zkracování pracovního týdne nepřipadá v úvahu, ale pro příští roky jde o jedno z klíčových témat. „Postupně, velmi opatrně hrát si s tím, jak zvyšovat produktivitu práce a zkracovat pracovní dobu,“ řekla Maláčová. Ministryně je přesvědčena, že v České republice jsou v evropském kontextu nízké mzdy a s tím je třeba něco dělat. „Musíme se na to připravovat ve spolupráci s ekonomy, sociology a na úrovni tripartity,“ dodala.

Párty skončila, zdroje nejsou. Vynechte předvolební dárečky, vyzval Maláčovou ekonom Hampl

Partie

Je potřeba se bavit o velikosti státu a nezvyšovat nerovnováhu veřejných financí dalšími výdaji, tvrdí bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Potěšilo mě, že vláda na krizi nereagovala škrty jako v minulosti. Přešli jsme ale do opačného extrému, kdy se protrhla hráz,“ varoval Hampl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

„Když se v posledních sto letech zkracovala pracovní doba, docházelo k tomu v situaci, kdy byl velký technologický pokrok, růst a mládnutí populace a náskok západní civilizace oproti zbytku světa. Dnes jsme v jiné situaci. Stárneme, technologický pokrok je průměrný a ostatní civilizační okruhy nás dohánějí nebo předbíhají,“ oponoval Maláčové Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky. Podle něho budeme mít jiný problém, a to nedostatek pracovní síly.

Upracovaní Češi

Faktem ale je, že Češi patří k nejupracovanějším zemím v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průměrný Čech ročně odpracuje asi o 300 hodin více než průměrný Rakušan, a dokonce o 400 hodin více než průměrný Němec. Při osmihodinové pracovní době to znamená, že Češi stráví v práci o padesát pracovních dní více než Němci. Přitom pobírají asi poloviční mzdy (v přepočtu podle parity kupní síly) než jejich západní sousedé.

Nabízí se tedy otázka, čím je takový rozdíl způsobený, vždyť na počátku ekonomické transformace jsme si mysleli, že Německo nebo Rakousko hospodářsky a mzdově doženeme v poměrně krátké době. „Češi nejsou líní ani hloupí. Jejich produktivita práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.

Musí vzrůst produktivita

S tím do určité míry souhlasí také Mojmír Hampl, avšak zdůrazňuje, že nelze srovnávat produktivitu práce na mikroekonomické úrovni. „Pokud budete mít v hospodářství jen několik firem, které mají produktivitu práce srovnatelnou s Německem, nikdy nedosáhnete německých mezd v celé zemi. Mzdovou úroveň ovlivňuje produktivita na makroekonomické úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Hampl, který dnes pracuje jako šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.

Jinými slovy: chceme-li německé mzdy, musí se česká produktivita práce vyrovnat německé v takovém počtu firem, aby to dokázalo tlačit vzhůru výdělky i v dalších sektorech ekonomiky. „Čím produktivnější zaměstnance máte, tím víc jim musíte platit, aby vám například neodešli ke konkurenci. Čím větší počet produktivnějších zaměstnanců, tím většímu počtu firem porostou mzdy. Takto se pak mzdový růst přelije i k těm prodavačkám v českém supermarketu,“ vysvětlil Hampl.

Upracovaní, ale málo produktivní Češi. Proč vyděláváme jen polovinu toho co Němci

Peníze

Česká produktivita práce dosahuje zhruba tří čtvrtin průměru Evropské unie. Podle odborníků jde o hlavní příčinu mzdového zaostávání Česka za západními zeměmi. Tuzemská ekonomika se opírá o lacinou pracovní sílu, která tvoří relativně nízkou přidanou hodnotu. Nahrává tomu také vlastnická struktura českého hospodářství.

A v tom je zakopaný pes. Podle aktuálních údajů Eurostatu je totiž průměrná produktivita práce (vyjádřená jako HDP na jednoho zaměstnaného) v České republice oproti Německu zhruba poloviční. Zatímco u nás se pohybuje v rozmezí od méně než 35 do 60 tisíc eur ročně, u našich západních sousedů jde nejčastěji o interval od 60 do 90 tisíc eur. Česko také zaostává za průměrem EU, který činí 66 800 eur.

Strašení roboty je iracionální

Cesta k vyšší produktivitě a vyšším mzdám ale vede prakticky jen přes technologický pokrok, který je spojený s výzkumem, vývojem, digitalizací a robotizací. Jenže ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová před časem varovala, že digitalizace a robotizace povede k nárůstu počtu nezaměstnaných. „Můžeme mít obrovskou nezaměstnanost, protože roboti mohou být levnější než pracovník s minimální mzdou,“ varovala v nedávné Předvolební superdebatě Politického klubu FSV UK.

„Tyto obavy jsou zcela iracionální. Robot není substitutem člověka. Robot, respektive stroj člověku pomáhá a usnadňuje mu práci. Zvyšuje jeho produktivitu a blahobyt. Robot je pouze jiná forma stroje. Představa, že ho budu dodaňovat nebo že se na něj budu se strachem a odevzdaností dívat jako na téměř žijící bytost, je absurdní,“ odmítl Hampl Maláčové „strašení“.

„Pokud by platila teze, že roboty a stroje berou lidem práci, pak by paní Maláčová měla umět vysvětlit, proč tu po 200 letech od počátku průmyslové revoluce dnes nemáme nezaměstnanost 99 procent. Vždyť právě stroje člověku pomáhají celou tu dobu,“ dodal s tím, že se díky robotizaci pouze mění charakter práce a uprostřed všeho je vždy nakonec člověk.