Ceny rostou rychleji, než ekonomové předpokládali (ilustrační foto). Zdroj: Profimedia.cz
Lidé si musí kvůli rekordně rostoucí inflaci sahat stále hlouběji do svých peněženek, připlatí si například za pohonné hmoty, ale také za tabák či alkohol. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
„Červencová inflace ekonomy zaskočila svojí razancí. V meziročním vyjádření dosáhla 3,4 procenta, když ji táhlo zdražování služeb, včetně ubytování, nebo jídel v restauracích. Takový růst spotřebitelských cen nikdo nečekal. Česká národní banka pracuje ve své aktuální prognóze s odhadem červencové inflace na úrovni tří procent. Ekonomové zpravidla vyhlíželi inflaci pod třemi procenty,“ komentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Ceny stoupají zejména v důsledku zdražování automobilů a pohonných hmot. „V případě růstu cen benzínu a nafty se stále projevuje efekt ponížené základny loňského roku, kdy se v důsledku pandemie historicky propadla cena ropy. Automobily zdražují jak ty nové, tak ojeté. Ke zdražování nových aut, které se pak přenáší i na ty ojeté, dochází v důsledku stále přísnějších limitů – například emisních – které musí splňovat. Náklady výroby zvedá ale i aktuální nelehká situace v oblasti mezinárodní přepravy a výpadky v dodávkách komponent, například čipů.“ doplňuje Kovanda.
Výrazně zdražuje ale také třeba pivo nebo tabák. „V případě piva se projevuje růst mezd pracovníků v pivovarnictví, ale také například zdražování obalových materiálů. Tabák zdražuje vlivem pokračujícího růstu spotřební daně,“ doplnil.
Centrální instituce rozhazovaly peníze
Podle ekonomů má svůj podíl na zdražování také stát, který řešil covidovou krizi rozdáváním peněz. „Centrální instituce reagovaly na pandemii rozhazováním peněz na všechny strany. Ve stejné době však docházelo k pozastavování výrobních kapacit, což snížilo množství produktů na trhu. Nemůžeme se proto divit, že nyní narůstá inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu, úspory na běžných a spořících účtech v bankách. Lze proto očekávat, že se zvýší zájem lidí o investice. Populární mohou být akcie, nemovitosti, zlato či kryptoměny,“ doplnil.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v červenci letošního roku na úroveň 3,4 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v červnu letošního roku. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,9 procenta a ceny služeb o 3,9 procenta. Inflace se dostala nad své toleranční pásmo, jehož hranice začíná na třech procentech. Lze proto očekávat další zásahy České národní banky v podobě růstu úrokových sazeb.
Na zdražování nejvíce doplatí lidé, kterým se nezvyšují či dokonce klesají příjmy. Kvůli očekávanému růstu úrokových sazeb, se zřejmě budou zhoršovat podmínky pro poskytování hypoték a dalších úvěrů. Nelze však očekávat, že by se růst úrokových sazeb výrazně propsal do úročení na běžných a spořících účtech. Lidé proto budou muset investovat naspořené prostředky nebo se budou muset smířit se snižováním kupní síly svých úspor.
