Životní sen si splnit nestihla. Mladá maminka prohrála svůj boj s rakovinou

Monika s rakovinou ledvin statečně bojovala dva roky. Její manžel popsal, jak na nemoc přišla. „Celé to začalo v roce 2019. Manželka náhle zkolabovala, měla plicní embolii a musela jít do nemocnice. Lékaři po vyšetřeních zjistili, že má nádor na ledvině a rakovina jí ucpala cévy. Musela absolvovat okamžitou operaci a její šance na život byla jen jedno procento,“ řekl slovenskému deníku Nový Čas manžel Daniel, který s Monikou strávil 17 let.

Aktuálně z nemocnic: Bijí na poplach, docházejí kapacity, na JIP končí stále mladší lidé

Zdravotnictví

Epidemie v Česku je na vzestupu. Druhý den po sobě přibylo více než 10 000 nakažených koronavirem a rekordní je počet nemocných vyžadujících intenzivní péči. S covidem leží v českých nemocnicích přes šest tisíc lidí a v osmi krajích hrozí vyčerpání kapacit na covidových JIP. Oslovili jsme proto nemocnice napříč Českem, abychom zjistili, jaká v nich panuje situace. Shodují se, že naplněnost je kritická a přibývá mladších pacientů s těžším průběhem nemoci.

„V Bratislavě mou manželku odmítli operovat, a tak následoval převoz do nemocnice v Banské Bystrici. Tamním lékařům jsem nesmírně vděčný, protože nám dali další dva roky společného života,“ popsal Daniel. Následovaly chemoterapie. Mladá žena dělala maximum pro to, aby se uzdravila.

Bohužel přišla další rána osudu. Když šla Monika na kontrolu, lékaři objevili metastázi na krku, v játrech a na plicích. Monika přestávala vidět na jedno oko, protože nádor jí tlačil i na mozek. Do poslední chvíle se však nevzdávala a svůj boj se zákeřnou chorobou popisovala na blogu.

„V té chvíli jsem nejvíce ze všeho potřebovala náruč. Náruč člověka, do které bych si ten nečekaný náklad na chvíli odložila. Měsíce jsem zvracela a bojovala se srdcem, tlakem, štítnou žlázou, zrakem... Zbytečně. Na rakovinu jsem krátká. Nevzdávám svůj boj. Začala jsem s chemo, čeká mě ozařování,“ psala Monika.

Měla velký sen, splnit si ho ale nestihla

Zároveň byla vděčná svému manželovi za podporu. „Nejvíce mi pomáhá muž mého života. Pouze on ví, jaká jsem, jak to celé beru, kolikrát jsem plakala od radosti a kolikrát od žalu. Jen on ví, jak vypadá tělo po útoku rakoviny, co ještě unese a co už ne. S láskou a porozuměním hledí na všechny mé vrcholy a pády a stará se tak laskavě, jak to dokáže jen člověk, který miluje. V noci kontroluje, jestli dýchám. Ráno čeká, zda a jak vstanu. Když se přes den ozve rána, doufá, že jsem nespadla,“ psala o svém milovaném muži.

Monika byla podle svého manžela výjimečná. „Jezdili jsme spolu na výlety na hory, na dovolené. Měli jsme své rituály a náš syn nás dokonale spojoval. Manželka měla velký sen, chtěla přespat na Lomnickém štítě. Dokonce se na to její kolegové složili. Bohužel to nestihla,“ popsal nešťastný vdovec.

Monika má ve čtvrtek pohřeb. „Po kremaci si ji vezmu domů. Na jaře ji rozptýlím na zahradu, bude navždy s námi,“ uvedl manžel.