Další případ opičích neštovic. Všichni nakažení bydlí v jednom kraji, uvedl zdravotní ústav. Zdroj: Getty Images
Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil devátý případ opičích neštovic v Česku. Stejně jako všichni předchozí, žije i devátý nakažený v Praze. Epidemiologickému šetření jeho kontaktů se proto věnuje Hygienická stanice Hlavního města Prahy.
„Dva kontrolní vzorky od jednoho nemocného člověka nám ke konfirmaci poslala Fakultní nemocnice Bulovka. Oba vzorky byly pozitivní,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Bližší podrobnosti o pacientovi SZÚ nemá.
Osm dosavadních pacientů z ČR jsou Češi i cizinci, před nákazou pobývali často v zahraničí, například na Kanárských ostrovech, na začátku května na festivalu v belgických Antverpách nebo v Portugalsku.
Odborníci tvrdí, že riziko šíření opičích neštovic v běžné populaci je nízké. Nákaza se přenáší dlouhodobým nebo blízkým kontaktem, například sexuálním. Přenos je možný sporami z puchýřů neštovic nebo tělními tekutinami, nákaza je tak možná i prostřednictvím oblečení či ložního prádla. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.
První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu ve střední a západní Africe začaly objevovat v polovině května. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje řádově tisíce případů mimo tyto země.
Evropská pobočka WHO přitom již v pátek vyzvala evropské státy k naléhavému a koordinovanému postupu proti opičím neštovicím. Organizace poukázala na silný nárůst výskytu této nemoci na evropském kontinentě v posledních týdnech. Na Evropu v současnosti připadá zhruba 90 procent nových případů této infekční choroby, která se dříve vyskytovala téměř výlučně v afrických zemích. V Evropě v souvislosti s opičími neštovicemi zatím nikdo nezemřel, uvedla agentura AP.
„Pokud chceme obrátit stránku v šíření této nemoci, tak je nezbytně nutný naléhavý a koordinovaný postup (evropských států),“ uvedl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Podle něj se vlády musejí více snažit, aby se nemoc neusadila na širším území.
Podle Klugeho by zdravotnické systémy měly více sledovat šíření této infekční nemoci. Je tedy nezbytné také o nemoci a situacích, které napomáhají k přenosu infekce, více a správně mluvit.
Kluge také požaduje, aby vlády poskytly zdravotnickým systémům dost financí na řešení problémů spojených s šířením nové infekční nemoci.
Problémem mohou být mutace viru, které se šíří rychleji, než vědci předpokládali. Oproti případům zachyceným v letech 2018 a 2019 totiž vykazuje kolem 50 nových mutací. Vědci přitom u podobných virů nepředpokládají více než jednu či dvě mutace ročně, upozorňuje studie, která vyšla 24. června v časopise Nature Medicine.
