Rozhovor s Prymulou o neštovicích
Virus opičích neštovic mutuje daleko rychleji, než vědci předpokládali. Tvrdí to nově zveřejněná studie, podle které by tak mohl být mnohem infekčnější. Odborníci spojují nové mutace s letošním nezvykle rychlým šířením viru i v zemích mimo Afriku.
Virem opičích neštovic se v posledních měsících nakazilo přes tři tisíce lidí po celém světě, včetně České republiky. Podle vědců může být mnohem infekčnější, než se původně předpokládalo, a to kvůli desítkám nových mutací. Oproti případům zachyceným v letech 2018 a 2019 totiž vykazuje kolem 50 nových mutací. Vědci přitom u podobných virů nepředpokládají více než jednu či dvě mutace ročně, upozorňuje studie, která vyšla 24. června v časopise Nature Medicine.
Po odebrání a prozkoumání DNA z 15 vzorků aktuálně se šířícího kmenu viru opičích neštovic vědci zjistili, že skutečná míra mutace byla šestkrát až dvanáctkrát vyšší, než očekávali. DNA virů podobných opičím neštovicím běžně příliš rychle nemutují. Při replikaci totiž dochází k opravám chyb, což ponechává jen velmi malý prostor pro případný vznik nových mutací, informuje web Live Science.
Proč virus opičích neštovic tak rychle mutuje, zatím vědci přesně určit nedokážou. Domnívají se ale, že to souvisí s jeho rychlým šířením po světě. Letos už se případy opičích neštovic objevily ve zhruba 40 zemích, kde virus není endemický. Občasný výskyt viru mimo Afriku se potvrdil i v minulých letech. Rozdíl byl ovšem v tom, že tehdy se jednalo o jednotky případů, které se podařilo rychle identifikovat a izolovat. Letos se objevila velká ohniska případů, a to takřka po celém světě. Podle odborníků to může znamenat předzvěst příchodu mnohem infekčnější varianty viru.
Jedním z možných vysvětlení podle vědců je, že se virus na nízké úrovni už několik let šíří po celé Evropě a během soubojů s lidským imunitním systémem postupně zmutoval. Další variantou pak může být, že se opičí neštovice šířily mezi zvířaty v neendemických zemích a letos došlo k náhlému přenosu na člověka. Ačkoliv se neštovice nazývají opičími, na člověka se podle webu Live Science nejčastěji přenášejí z hlodavců. Jako příklad se uvádí případ z roku 2003, kdy se v USA nemocí nakazilo 71 lidí poté, co infikované krysy dovezené z Afriky nakazily v Texasu místní populaci psounů prériových.
Netypický způsob přenosu
Svoji roli by mohlo sehrát i neočekávané šíření viru. Dosud se mělo za to, že se opičí neštovice přenášejí fyzickým dotekem při velmi těsném tělesném kontaktu nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Na základě nových zjištění ale vědci nevylučují, že by se virus mohl šířit i způsoby, které pro něj nebyly typické. A nové mutace označují za možnou příčinu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) je sice šířením opičích neštovic znepokojena, nicméně podle ní zatím nepředstavují ohrožení zdraví světového významu. První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím potvrdilo přes 3 300 případů této choroby ve více než 40 zemích. WHO eviduje přes 3 200 případů v padesátce zemí a jedno úmrtí.
Ve střední Africe, zejména v Kongu, Středoafrické republice a Kamerunu, WHO od začátku roku zaznamenala 1 500 případů nemoci a zhruba 70 úmrtí, uvedl podle AFP ve čtvrtek šéf WHO Adhanom Ghebreyesus Tedros.
WHO uvádí, že přes 80 procent případů opičích neštovic v nynější vlně epidemie připadá na Evropu, infekce se ale rozšířila také do Severní a Jižní Ameriky či Austrálie. Nemoc se objevila rovněž v Česku, a to v sedmi případech.
Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.
