Rozhovor s Danuší Nerudovou o dopadech sankcí na Rusko
Čína bude zřejmě nucena omezit dovoz uhlí z Ruska, protože kvůli západním sankcím v podobě zamezení ruského přístupu k dolarům nemá jak za tuto komoditu zaplatit. Ruské banky totiž nemohou vystavovat dokumentární akreditivy, což je jeden z nejdůležitějších nástrojů pro financování v mezinárodním obchodě.
Po oznámení protiruských sankcích nejtvrdšího kalibru (odpojení od platebního systému SWIFT a zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky) se objevily spekulace, že by Rusko mohlo o to více svůj byznys posílit směrem k Číně. Jenže nyní se ukazuje, že ani nejlidnatější země světa ruskou ekonomiku nejspíše nezachrání.
Rusko zbankrotovalo, shodují se experti. Centrální banka zakázala platit úroky z dluhu
Ruská centrální banka vydala moratorium na vyplácení úroků z ruského dluhu zahraničním věřitelům. Opatření se týká dluhu v objemu 29 miliard dolarů, což představuje zhruba desetinu celkového zadlužení ruské vlády. Podle ekonomů tím Rusko de facto přiznalo platební neschopnost, ačkoli jde o přímý důsledek těch nejtvrdších ekonomických sankcí Západu.
Čínští obchodníci totiž narazili na praktický problém. Rádi by sice nakupovali z Ruska uhlí, jenže zjistili, že nemají protistraně jak zaplatit. „Většina bank přestala po sankcích SWIFT vydávat dokumentární akreditivy. Jelikož jsou téměř všechny kontrakty nasmlouvané v dolarech, nemáme jiný způsob, jak platbu provést,“ uvedl pro agenturu Reuters jeden z čínských obchodníků, který uhlí z Ruska dováží.
Zaplatí Čína v jüanech?
Ostatní dovozci s ruskými dodavateli prý jednají o možnosti placení čínskou měnou, tedy jüany. „Čekáme na jejich odpověď, ale obchody byly zatím pozastaveny,“ řekl další z čínských dovozců ruského uhlí. Energetická komodita do Číny z Ruska putuje pravidelně po železnici.
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Ruská centrální banka Zdroj: Profimedia.cz
Rusové mohutně vybírají úspory z bank. Zdroj: Profimedia.cz
Lidé v Petrohradu stojí frontu na vybrání peněz z banky Sberbank (25. února). Zdroj: AP
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Lidé stojí ve frontě do banky v Petrohradu (25. února). Zdroj: AP
Kurz rublu vůči dolaru a euru z 8. února odpoledne. Zdroj: AP
Rusové preferují držbu hotovosti před ponecháním svých peněz na bankovních účtech. Zdroj: Profimedia.cz
Situace před bankou Alfa Bank v Moskvě (27. února) Zdroj: AP
Čína je přitom největším odběratelem ruského uhlí. Čína se na jeho exportu podílí z 15 procent a Rusko ho Číně dodá ročně za téměř 7,5 miliardy dolarů. Z pohledu Číny je pak Rusko druhým největším dodavatelem hned za Indonésií. Pokud tedy Čína nenajde rychle řešení platebních problémů, bude se nejspíše muset obrátit právě na Indonésii, aby nahradila případný výpadek dodávek uhlí z Ruska.
Protiruské sankce postihnou i velké západní automobilky. Stopku mají čipy i polovodiče
Sankce, které uvalili spojenci na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, platí nejen pro ruské banky nebo zbrojařský a ropný průmysl. Týkají se také automobilek, a to i těch zahraničních, které mají v zemi výrobní závody a zaměstnávají tisíce Rusů. V potížích se tak mohou octnout automobilky Renault, Volkswagen, Stellantis či Mitsubishi. Západní země do Ruska přestávají dodávat například polovodiče nebo čipy.
Čína by tak mohla jít cestou, kterou si již vyzkoušela v případě ropy. Tu nyní nakupuje ve větší míře v Íránu. Objem importu íránské ropy se v lednu dostal vůbec na nejvyšší úroveň v historii. Čína v Íránu nakupuje dokonce více ropy než v roce 2017 těsně před uvalením sankcí na Írán.
Ropa bude dražší
Zvýšené nákupy íránské ropy Čínou ale nejsou dobrou zprávou pro evropské trhy, upozorňuje agentura Reuters. O to méně ropy totiž bude Írán schopen dodat právě do Evropy a jiných regionů světa, což povede nutně k růstu tlaku na další zdražování ropy na světovém trhu.
Černé zlato už překročilo po asi sedmi letech hranici 100 dolarů za barel. A kvůli probíhající válce na Ukrajině pravděpodobně hned tak nezlevní. Květnové futures na dodání ropy typu Brent se již rovněž obchodují za více než sto dolarů za barel.