V očkování proti covidu přicházejí na řadu lidé s chronickými nemocemi. (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Nechat se naočkovat proti covidu od středy můžou i chronicky nemocní pacienti. Podle jakého klíče se budou lidé ve frontě na vakcínu řadit? A „jak moc nemocní“ musíte být, abyste měli na očkování nárok? Pokud máte například „jen“ lehkou cukrovku, můžete se s brzkým očkováním rozloučit. A dokonce ne každá chronická choroba je jasnou poukázkou na vakcinaci.
Možnost zaregistrovat se k očkování a následně si nechat píchnout vakcínu se v Česku od středy otevírá pro téměř 1 400 000 lidí. Hlavním kritériem pro vakcinaci ale tentokrát nebude věk ani rychlost registrace, ale diagnóza.
„Nedá se rozhodnout, jestli je na tom mladší člověk lépe než starší. Základním kritériem bude diagnóza bez ohledu na věk,“ řekl pro CNN Prima NEWS Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a člen poradního týmu Petra Smejkala, který funguje při ministerstvu zdravotnictví.
Kdo má přednost
Jako první by se měli registrovat chroničtí pacienti s vyšší prioritou. Ministerstvo zdravotnictví v manuálu přesně stanovilo, o koho jde. Jsou to:
- pacienti s cukrovkou, kteří se léčí antidiabetiky nebo inzulínem
- obézní pacienti (BMI > 35 kg/m2)
- pacienti se závažným a dlouhodobým onemocněním plic
- pacienti se závažným a dlouhodobým onemocněním ledvin
- pacienti se závažným a dlouhodobým onemocněním jater
- onkologičtí pacienti
- pacienti po transplantaci nebo ti, kteří na ni čekají
- pacienti se závažným a dlouhodobým onemocněním srdce
- pacienti s vysokým krevním tlakem léčení dvěma nebo více farmaky
Až po těchto pacientech přichází na řadu ti, kteří mají např. vývojové poruchy jako schizofrenie či mentální retardace a ti, kteří mají závažná genetická onemocnění. Dále také ti s onemocněním závažně oslabujícím imunitní systém. Jako poslední jsou v této skupině všichni, kdo se o někoho ze zmíněné kategorie starají.
Tuto druhou skupinu by podle dat resortu zdravotnictví mělo tvořit až 100 tisíc lidí.
Ne každý diabetik bude mezi prvními
Ani to, že spadáte do první skupiny, ale ještě neznamená, že jste automaticky na řadě. První by měli na očkování proti covidu jít ti, kteří mají více diagnóz.
„Nejhorší varianta je obézní diabetik s vysokým krevním tlakem. Nemyslím si, že by měl jít v první fázi každý diabetik, který užívá jednu tabletku,“ vysvětlil Chlíbek.
Jak se dostat na očkování
Registrace k očkování proběhne přes centrální registrační systém. Pro registraci potřebujete speciální kód, který vám vydá specialista. Jako první byste tak měli zvednout telefon a zavolat do ordinace svého buď praktického, nebo ošetřujícího lékaře. Ten posoudí, zda do ohrožené skupiny patříte, a pokud ano, vydá vám zmíněný kód, pod kterým se následně zaregistrujete.
Pokud vám kód nevydá, jelikož nejste nejohroženější skupinou, měl by vám být schopen alespoň přibližně říct, kdy si o kód můžete znovu zažádat.
Následně se zaregistrujete. Ani to ale ještě neznamená, že hned druhý den dostanete termín. Ty budou postupně přidělovány podle množství očkovacích látek a připravenosti očkovacích center. K očkování jako takovému si poté musíte přinést jakoukoliv lékařskou zprávu, kterou vaši diagnózu můžete doložit.
Nemoci střev k očkování nestačí
Každá chronická nemoc přitom podle Romana Chlíbka není automaticky vstupenkou na očkování. Některé z nich totiž podle studií a dat od hospitalizovaných pacientů nemusí znamenat tak závažný průběh covidu. Jde například o nemoci střev nebo lupénku.
„Nikdo nevyhodnotil, že pacienti třeba s Crohnovou chorobou jsou ve vyšším riziku závažného průběhu covidu. Nejsou rizikovou skupinou. Třeba pacienti s lupénkou mají taky chronické onemocnění, ale není rizikové pro koronavirus,“ vypočítal Chlíbek.
I tak se ale doporučuje, aby tito pacienti konzultovali svůj stav s ošetřujícím lékařem.
Proč mají přednost obézní a nemocní?
Řada lidí se zlobí, že právě obézní lidé, z nichž si někteří mohou za špatný zdravotní stav částečně sami, nakonec dostanou vakcínu dříve než ti, kteří se snaží žít zdravě a přistupují k péči o své tělo zodpovědněji. Kritika veřejnosti se snáší i na alkoholiky, kteří často trpí třeba cirhózami jater a jsou tak opět dříve na řadě.
Podle odborníků je ale právě péče o nemocné pacienty známkou vyspělé společnosti. Zdraví lidé musí být solidární a zkrátka počkat. „Je to zvrhlé uvažování – říct, že si za to lidé mohou sami. To bychom mohli říct, že se nakazil covidem, protože nenosil respirátor a chodil ven, a tak ho neošetříme. Třeba je to člověk, který má duševní problémy, a proto se přejídá,“ popsal Chlíbek.
„Je to princip každé vyspělé společnosti a solidárního přístupu, kdy silnější a zdravější jsou solidární s těmi nemocnými a slabšími,“ doplnil vakcinolog.
