V důsledku dlouhodobého podfinancování má česká armáda vnitřní dluh ve výši 265 miliard korun. V nové studii to zveřejnili odborníci z Centra veřejných financí (CVF) a Peace Research Center Prague (PRCP) při Univerzitě Karlově. Aby stát nahromaděný dluh smazal, bude muset v následujících letech na obranu vynakládat více než minimální dvě procenta HDP odsouhlasená v rámci NATO. Podle expertů by vláda nové peníze mohla získat třemi způsoby.
Dostatečné výdaje do armády jsou podle expertů nutné jednak k obraně státu před nepřítelem, ale také k jeho odstrašení. Tyto výdaje jsou do značné míry identické s rozpočtovými kapitolami ministerstva obrany, spadají do nich však také určité kapitoly jiných resortů. Česko jako člen NATO se v tomto kontextu řídí alianční definicí obranných výdajů.
ČTĚTE TAKÉ: Z NATO zní chvála Česku za výdaje na obranu. Budeme čelit zocelenému Rusku, míní Šekerinská
Členské státy mají podle dohody na obranu vynakládat dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Česko však této mety dosáhlo poprvé až vloni, a to po 25 letech od vstupu do NATO. V důsledku toho došlo k nahromadění obřího stamiliardového vnitřního dluhu armády.
„Podfinancovanost je cca 600 miliard a v dnešních cenách je to až jeden bilion korun,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Experti CVF a PRCP ve studii ovšem upozorňují, že zmíněný jeden bilion korun, konkrétně 1 082 miliard, je pouhý součet jednotlivých schodků pro oblast obrany, a to v cenách minulého roku.
Toto číslo je podle nich nepřesné a výši skutečného vnitřního dluhu armády odhadli na 265 miliard korun. Počítají přitom s depreciací armádní techniky, tedy jejím opotřebením. Zjednodušeně se dá říci, že když armáda v minulosti určitou techniku nenakoupila, nemusí nyní vynakládat peníze na její údržbu. Proto je mezi částkou zmíněnou ministryní obrany a odhadem expertů tak zásadní rozdíl. Při předpokládané 10procentní depreciaci (životností 10 let) představuje vnitřní dluh zmíněných 265 miliard, v případě pětiprocentní depreciace (životností 20 let) až 562 miliard.
Obranné výdaje i přes pět procent?
Tento vnitřní dluh bude v následujících letech třeba splatit, k čemuž vede několik cest, závislých na rychlosti, s jakou ho bude vláda chtít umořovat. V případě pětiprocentní depreciace a nejrychlejšího scénáře, tedy splacení do roku 2028, by výdaje na obranu mohly v roce 2026 a 2027 stoupnout až na zhruba 5,5 procenta HDP. Výpočty s desetiprocentní depreciací odhadují výdaje na obranu v následujících letech na bezmála čtyři procenta. V každém případě se jedná o značné navýšení nad minimální hodnotu stanovenou NATO.
Scénáře výdajů na obranu v ČR do roku 2030 ( HDP) při cíli 3 HDP Zdroj: Centrum veřejných financí, Peace Research Center Prague
V případě snahy o smazání dluhu do konce desetiletí by výdaje taktéž stouply nad alianční minimum, ale ne tak zásadně. Při pětiprocentní depreciaci by se jednalo o výdaje lehce přesahující čtyři procenta HDP, v případě desetiprocentní depreciace by šlo o bezmála 3,5 procenta.
Do výše potřebných investic však bude pravděpodobně promlouvat ještě další faktor, a tím je obranná inflace. V současné době, kdy většina evropských států masivně investuje do svých obranných kapacit, se podle ekonomické logiky dá očekávat nárůst ceny vojenské techniky. S vyšší inflací (a to pouze u položek týkajících se obrany) si státy kupříkladu za dvě procenta HDP nekoupí tolik jako třeba před rokem. Situace by se dala přirovnat k rapidnímu nárůstu ceny roušek za koronavirové pandemie. Obrannou inflaci nyní de facto nelze odhadnout, výdaje však budou pravděpodobně vyšší, než odhadují experti ve studii.
Kde vzít peníze na obranu?
Zdroje na ufinancování masivních investic do obranných struktur lze podle expertů nalézt trojím způsobem. Jedním z nich je zadlužení, které se nyní jeví jako nejpravděpodobnější varianta. „Pokud chceme rychle zvýšit obranyschopnost, řekněme do příštího roku, musíme se zadlužit,“ uvedl zakladatel CVF Petr Janský.
Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci chce cestu k většímu zadlužení členských států zjednodušit i Evropská komise. V rámci plánu ReArm Europe navrhuje umožnit zemím aktivovat takzvanou „národní únikovou doložku“, což by jim dovolilo zadlužit se i nad rámec unijních rozpočtových pravidel, a to až do výše 1,5 procenta svého HDP po dobu čtyř let.
Druhou variantou jsou nové či vyšší příjmy. V této kategorii experti vidí cestu primárně ve zvyšování nebo zavádění nových daní. Analytici v této souvislosti ukázali na příklad Estonska, které zavede zvláštní obrannou daň. Ta se skládá z navýšení DPH a daní z příjmů fyzických i právnických osob o dva procentní body. Zvýšení odvodů má být pouze dočasné, mělo by trvat do konce roku 2028. Podobně se na konci minulého roku zachovala také Ukrajina.
Odborníci navrhují také další možná opatření, pokud by vláda nechtěla jít cestou speciální daně. Mohla by se například zaměřit na omezení daňových úniků, zvýšit progresivní zdanění příjmů, zrušit některé daňové výjimky a slevy či zvýšit a navázat na inflaci spotřební daně.
Poslední variantou je podle expertů omezení výdajů státu a přesun ušetřených financí do obranných kapitol. Příklad si v této souvislosti lze brát z doporučení Národní rozpočtové rady vlády (NERV), která v roce 2022 navrhla řadu kroků ke stabilizaci veřejných financí. Omezení výdajů je však podle expertů v současné situaci nepravděpodobné.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nováčci v armádě si mohou přijít až na milionový bonus. Polepší si i policisté a hasiči?
