Experti navrhují daňovou dietu pro Česko: Dopadne na všechny, ale oživí skomírající rozpočet
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Proč odborníci navrhují daňovou reformu?
- Jak by se mělo změnit zdanění zaměstnanců a OSVČ?
- Jaké změny se navrhují u firemních investic a nemovitostí?
- Jaké jsou plány se zdaněním kapitálu a dědictví?
- Jaké výjimky by se měly omezit a jak?
Odborníci z organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA představili velkou studii k úpravě daňového systému. Ten současný považují za zastaralý. Připomněli, že například zdanění práce je jedno z nejvyšších v evropských státech. Úprava daní by údajně mohla státu vynést 73 miliard korun a pomohla by i „vylepšit ekonomiku“. Výzkumníci navrhují šest zásadních změn, mezi které patří například motivace k firemním investicím nebo vyšší zdanění majetku.
Odborníci přišli s návrhem daňové reformy hned z několika důvodů. Zejména však kvůli pomalému růstu reálného hrubého domácího produktu v posledních letech, kdy Česko zaostávalo za státy, jako jsou Polsko nebo Slovinsko. Pohybovalo se i pod průměrem Evropské unie. Nové nastavení daní má proto pomoci motivovat daňové poplatníky k práci, ke zdravému životnímu stylu a k inovacím.
ČTĚTE TAKÉ: Evropo, tohle je poslední varování, zní z Polska. Drony rozhádaly EU, Patrioti viní Green Deal
Dalším důvodem je, že roste tlak na veřejné finance. Stát musí řešit problémy s dekarbonizací a obranou, a proto musí hledat další příjmy do státního rozpočtu. „Dlouhodobě situaci zhorší i stárnutí populace. S financováním těchto potřeb mohou pomoct možné úspory, efektivnější výběr daní a ekonomický růst. To však má své limity a zvýšení daňových příjmů bude žádoucí,“ uvádí analýza. Řešením má být změna současného daňového mixu.
Nižší zdanění zaměstnanců
Vysoké zdanění zaměstnanců je dlouholetým problémem v české ekonomice. Odborníci proto navrhují nižší zdanění práce. Důraz by byl kladen zejména na nízkopříjmové pracovníky, kteří by měli výraznější úlevy ve formě slev na daních
Čtěte také
Podle výpočtů by snížení zdanění práce mělo u nízkopříjmové desetiny domácností přinést pokles daní a odvodů asi o osm tisíc korun ročně. Na trhu práce se také může objevit 40 až 57 tisíc lidí, kteří by nemuseli využívat sociální dávky nebo neodcházeli do šedé zóny.
Změna u zdanění OSVČ
Ekonomové navrhují, aby se omezilo zvýhodnění osob samostatně výdělečně činných. Živnostníkům by se také mělo ztížit využívání paušální daně. Důvodem je, že v současném daňovém systému jsou zvýhodněni OSVČ s vyššími příjmy a nízkými náklady. Živnostníci a podnikatelé by proto měli být rovněji zdaněni, což by přineslo státní kase o 25 miliard korun navíc. Daňové zvýhodnění totiž motivuje velkou část zaměstnanců k odchodu do švarcsystému, ve kterém podniká asi 100 tisíc lidí. Celkové zdanění by mělo být okolo 15 až 20 procent.
Využívání firemních investic
Ekonomové konstatují, že Česká republika potřebuje více produktivních investic. Zejména zahraniční firmy proto musejí být motivovány k reinvesticím, které by mohly zabránit odlivu kapitálu mimo tuzemskou ekonomiku. České firmy by také měly být motivovány k investicím, aby přinášely přidanou hodnotu do ekonomiky. „Pro tvorbu jednotky HDP Česko potřebuje kvůli průmyslovosti své ekonomiky více energie než jiné okolní země. Zvýšení cen energií proto mělo na českou ekonomiku disproporčně velký dopad, což se podepsalo na zpomalení konvergence. To se promítá nejen do ekonomických výsledků, ale i do environmentálních dopadů,“ píší autoři studie.
Čtěte také
Společnosti by proto mohly využívat rychlejších daňových odpisů majetku. Ty by mohly být i okamžité. „Lze je v podstatě chápat jako bezúročnou půjčku státu firmám skrze daňový systém,“ navrhují ekonomové.
Změna u zdanění nemovitostí
Další oblastí je i zdanění majetku. Ekonomové totiž upozorňují, že Česká republika má jedny z nejnižších příjmů ze zdanění nemovitostí. Podle dokumentu dosahuje zdanění nemovitosti jen 0,7 procenta daňových příjmů. Průměr zemí Evropské unie je ale 2,5 procenta.
Daň z nemovitosti by se proto měla navázat na hodnotu pozemku. Majitelé hodnotných pozemků by si okamžitě připlatili. „Výše daně se odvíjí hlavně od rozlohy nemovitosti a velikosti obce, ale jen velmi nepřesně zohledňuje reálnou hodnotu nemovitostí a pozemků v regionu. Ačkoliv obecně platí, že ve větších městech mají nemovitosti větší hodnotu než v malých obcích, existují velké rozdíly i mezi obcemi v jedné kategorii. Můžeme si představit bohatý Špindlerův Mlýn či obce kolem Prahy, které patří do stejné velikostní kategorie jako chudé obce na periferiích,“ konstatují výzkumníci.
Zdanění kapitálu a dědictví
Studie hovoří o fakticky neexistující dědické a darovací dani. Podle nich se přitom jedná o ekonomicky efektivní nástroj, který zdaňuje převod, nikoliv tvorbu majetku. „Přestože výnosy nejsou vysoké, daň může efektivně omezit prohlubující se mezigenerační nerovnosti. Technicky je přitom dobře zvládnutelná – zejména při vyšších prahových hodnotách a jednoduchém systému bez výjimek,“ píše se ve studii.
Čtěte také
Kromě toho ekonomové kritizují výjimky ve zdanění kapitálových zisků z prodeje nemovitostí a finančního majetku. Podle nich se stát tímto připravuje na dani z příjmu fyzických osob asi o 20 miliard korun ročně. „Kvůli velké mobilitě finančního jmění a jeho vlastníků a možnému pozitivnímu vlivu osvobození cenných papírů a podílů ve firmách je však třeba možnou reformu zdanění kapitálových zisků podrobit hlubší analýze,“ hodnotí.
Omezení výjimek
Současný daňový mix nahrává nejrůznějším výjimkám, které jsou mnohdy diskriminační. Podle studie by se proto měla zavést spotřební daň na tiché víno a zvýšit by se měla spotřební daň na pivo. Kromě toho by se tato daň měla uvalit i na slazené nápoje. U tabáku by se také měla daň zvýšit, přesto by se spotřební daň na méně škodlivé alternativy měla zastropovat. Spotřební daně by prý měly valorizovat podle vzoru Francie a Maďarska.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tmavá silueta prchající po střeše. Video zachytilo Kirkova vraha, policii stále uniká
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
