Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Výrazně snižte daně chudým a zvyšte slevy na děti. Experti sepsali reformu pro vládu


Snižme daně chudším, dejme rodinám více peněz za výchovu dětí, vytáhněme tisíce lidí z šedé ekonomiky, zapojme do práce více maminek a seniorů a pomozme obyvatelům rozvojových regionů. To jsou hlavní cíle návrhu daňové reformy odborníků, kteří v posledních letech radili vládě. Kabinet je ale dosud nevyslyšel, a tak se sociolog Daniel Prokop (PAQ Research) společně se svým týmem rozhodl závěry sjednotit a zveřejnit. Chceme otevřít debatu, ať naše návrhy vezme za své kterákoliv politická strana, přejí si rok před volbami.

„Věříme, že naše návrhy směřují k systému moderních financí, které jsou cílené a efektivně vyhodnocované. Nejlepšího nastavení je možné dosáhnout koncensem politických stran, známe takový příklad z Rakouska a chceme k takové debatě přispět. Věříme, že toto je nad rámec pravolevého vnímání politiky, a že naše návrhy zlepší daňový systém nezávisle na tom, kdo je v koalici nebo v opozici,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS ekonom Petr Jánský návrh s tím, že nyní není systém nastavený smysluplně.

Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research právě za částečné spolupráce s ekonomem Petrem Jánským z Centra veřejných financí (oba jsou stále členy vládního poradního NERVu) a jejich týmy se už nedokázali dívat na to, jak politici lavírují kolem změň daňového systému a jednoduše jim to „naservírovali“. Studii připomínkoval i Filip Pertold, který byl hlavním poradcem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) při tvorbě důchodové reformy.

ČTĚTE VÍCE: Prokop: I za Kalouska si bral stát od chudých míň. Fialovy a Babišovy změny rodinám nepomohly.

„To jak máme nastavené daně, souvisí s tím, jak berete lidem peníze, jak omezujete kupní sílu, souvisí s motivací návratu na trh práce, jestli lidé pracují legálně, souvisí s růstem chudších regionů, motivací firem investovat, se zdravotní prevencí. Lepším daňovým mixem se dá podpořit prosperita Česka. Tím, že bude systém efektivní a tím, že vybírá dostatek financí pro udržitelný systém, může daňový systém pomoct prosperitě země,“ řekl CNN Prima NEWS Daniel Prokop.

Experti změny daní rozdělili do tří oblastí, ve kterých jsou podle nich třeba rychlé zásahy: zdanění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), úprava majetkových daních a „chytré“ zdanění zaměstnanců. A právě návrhy v poslední oblasti se rozhodli představit ve studii, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

Nižší daně pro 78 procent zaměstnanců

Odborníci předložili dvě varianty: První, vyvážená, by měla dopad na státní rozpočet 16 miliard korun a druhá, úsporná, by zvýšila výdaje pouze o 4 miliardy korun.

„Hlavní varianta snižuje odvody 78 procentům zaměstnanců, v průměru o 5 až 7 tisíc korun ročně. Nejvíc by danění kleslo u spodní pětiny zaměstnanců, mezi něž často patří lidé s částečnými úvazky. Zdanění by mírně vzrostlo pouze pětině zaměstnanců s nejvyššími příjmy. Reforma by částečně vyvážila změny posledních 15 let, z nichž těžili hlavně vysokopříjmoví,“ uvádí odborníci v materiálu. Změnami v posledních letech se myslí především zrušení superhrubé mzdy nebo zvýšení slev pouze na druhé a třetí dítě.

Kromě nižšího zdanění nízkopříjmových zaměstnanců návrh cílí na větší zapojení maminek po mateřské nebo seniorů do práce. Současná i minulé vlády přitom dlouhodobě tvrdily, že právě to chtějí. Další opatření směřují k podpoře rodin s malými dětmi a to nejen na ty, které mají více potomků, ale pro všechny stejně. Důraz experti kladou i na osoby v šedé ekonomice a vyloučené lokality. Jak autoři sami přiznávají, inspirací jim byly daňové reformy amerického republikánského prezidenta 80. let 20. století Ronalda Reagana.

  • Zvýšení slevy na děti

Pracující rodič si dnes může uplatnit slevu na dítě, platí tři sazby. Za první dítě si lze odečíst 15 204 korun, za druhé 22 320 korun a za každé další pak 27 840 korun.

Odborníci navrhují slevu sjednotit na částce 19 846 korun za každé dítě.

  • Zrušení slevy na nepracující manželku či manžela

Tato sleva v rámci konsolidačního balíčku prošla za vlády Petra Fialy změnou a už se vyplácí jen manželům nebo manželkám, kteří jsou doma s dítětem do tří let věku. Podle Daniela Prokopa je ale problém především v tom, že současná úprava nereflektuje stav rodin, kde často žijí nesezdané páry nebo jde o rodiče samoživitele. Ti si slevu uplatnit nemohou. Experti proto navrhují její zrušení a nahrazení slevou na dítě do tří let.

  • Zavedení slevy na dítě do tří let

Tato sleva by měla nahradit právě slevu na nepracující manželku nebo manžela a náležela by všem, kteří mají děti do tří let. Mohla by být až ve výši 24 840 korun (12 420 v úsporné variantě). Reálně by tak pracující rodič mohl získat slevu na dítě a do tří let jeho věku ještě další slevu - tedy 19 846 korun + 24 840 korun ročně.

  • Zvyšení slevy na poplatníka z 30 840 korun na 37 196 korun

Tuto slevu si může uplatnit každý, kdo dnes v Česku pracuje a platí daně. Problém je v tom, že lidé s nižšími příjmy ji celou nevyčerpají, a proto platí státu víc než ti, kteří ji celou vyčerpat mohou, protože mají z čeho – mají vyšší příjmy. Sleva se odečítá z vypočtené daně z příjmu, která je 15 procent z výdělku. A pokud je tak roční daň nižší než sleva, nedojde k vyčerpání celé částky.

V úsporné variantě navrhují odborníci zvýšení jen na 34 822 korun ročně.

  • Vyplacení nevyčerpané částky slevy na poplatníka v daňovém bonusu

S tím souvisí další návrh a to je právě převedení slevy na poplatníka do bonusu, podobně jako je tomu dnes u slevy na dítě. „Daňové bonusy by byly limitované odvedeným sociálním a zdravotním pojištěním tak, aby nikdo od státu v bonusu nedostal více, než odvedl ze své práce,“ uvádí se v materiálu.

  • Automatická valorizace slevy na poplatníka

Posledním bodem je automatická valorizace slevy na poplatníka, tedy její zvyšování o inflaci, jak se to dnes děje například u důchodů. Takové opatření ve svém programovém prohlášení slibovala již současná vláda.

„Zdanění nízkopříjmových zaměstnanců v Česku navíc nenápadně roste. Zastarává hodnota slevy na první dítě a na poplatníka, jejíž valorizaci slibovala současná vláda ve svém programovém prohlášení,“ popisuje ekonom PAQ Research Petr Vilím. Od roku 2009 vzrostla sleva na poplatníka o 24 %, což je výrazně méně než 84% růst mezd, na které se sleva uplatňuje.

  • Vyprchávání slevy na poplatníka při vyšších příjmech

Sleva na poplatníka je dnes ve stejné výši pro všechny, ať vyděláváte 40 nebo 100 tisíc. Autoři navrhují, aby od hodnoty průměrné mzdy, která je aktuálně 44 tisíc korun, sleva lineárně klesala. Ti, kteří vydělávají cca 130 tisíc korun, by už žádnou slevu na dani neměli.

  • Zrušení odpočtů hypotečních úroků a životního pojištění

Odpočty z hypoték podle odborníků obecně zvýhodňují vysokopříjmové občany a jen omezeně podporují první vlastnické bydlení. Navíc podle nich stát nerovnoměrně podporuje jen některé druhy finančních produktů a prostředí by se mělo narovnat.

Výpadek příjmů státního rozpočtu, který z návrhů vyplývá, by odborníci vykompenzovali změnami v daních u OSVČ nebo větším zdaněním majetku. Jak by konkrétní návrhy měly vypadat, plánují zveřejnit začátkem příštího roku. Upozorňují, že zmíněných 16 miliard korun je maximum a spíše se dá očekávat, že dopad na rozpočet bude nižší, a to především s ohledem na to, že by změny měly na legální pracovní trh přilákat více lidí.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vláda chce německé platy, ale pro sebe, míní Schillerová