Rodiny s dětmi měly v éře ministra financí Miroslava Kalouska vyšší slevy na daních a tudíž měly více peněz než dnes, říká sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Důvodem je podle něj špatně nastavený daňový mix ze strany vlád Andreje Babiše i Petra Fialy, nemožnost vyčerpat celou slevu na poplatníka nebo nízké slevy na děti pro pracující.
„Daňové změny z posledních pěti let odebraly z rozpočtu hodně peněz a nepomohly těm, kteří mají příjmy do 30 tisíc a pomoc potřebují nejvíce. Ti, co dnes mají jedno dítě a mají plat do 34 tisíc, tak platí vyšší daně než v daňovém systému z let 2008 a 2009 od Miroslava Kalouska, pokud bychom jen valorizovali základní slevy,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda skončí, nepodpoří-li některá strana rozpočet, říká Skopeček
Vlády Petra Fialy (ODS) i Andreje Babiše (ANO) podle Prokopa zásahy do daňového systému pomohly pouze vysokopříjmovým rodinám, což reálně vede k tomu, že chudší platí proporcionálně vyšší daně. Důvodů je několik. V první řadě zmiňuje zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, kterou iniciovala vláda Andreje Babiše a ODS ji tehdy z opozice podpořila, stejně jako SPD.
„Zaměstnanci se mzdou kolem 40 tisíc vydělali daňovými změnami posledních let v průměru okolo 2000 korun. Ti se 100 tisíci až okolo 7 000 korun a vlastně vydělali na daňových změnách víc, než o co je poškodila inflace. Hůř jsou na tom lidi, kteří berou do 25 tisíc korun měsíčně nebo ti s částečnými úvazky,“ uvedl Prokop.
Zvyšme o tisíce slevy na děti
Dalším zmíněným důvodem, proč jsou na tom nízkopříjmové rodiny hůře, je nemožnost vyčerpat celou slevu na poplatníka.
„Je třeba říct, že sleva na poplatníka a první dítě je skutečně výrazně nižší, než jaká by byla, kdyby se z roku 2009 zvyšovala podle růstu mezd. A pro nízkopříjmové zaměstnance je to nepříznivé – tratí na tom mnohem více než jim přineslo snížení sazby daně se zrušením superhrubé mzdy,“ doplnil Prokop.
Kalouskova reforma, kterou představil tehdejší ministr financí z TOP 09 v roce 2011, byla komplexním souborem mnoha změn propojených i úpravami v důchodovém systému. Zamýšlela například také zrušit superhrubou mzdu nebo zaváděla vyšší jednotné DPH – tehdy 19 procent. Nikdy však s ohledem na turbulentní politický vývoj – předčasné volby v roce 2013 a nástup vlády Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí – nebyla plně převedena do praxe.
Problémem je podle Prokopa také to, že sice byla v posledních deseti letech zvýšena daňová sleva na druhé a třetí dítě, ale roky se tak nestalo u prvního dítěte, kterých je logicky nejvíce a jde tak o rozpočtově drahé opatření.
„Vláda sice valorizuje slevu na druhé a třetí dítě, ale je spousta rodin, které mají jen jedno dítě, samoživitelky mají jen jedno dítě a ty si navíc logicky nemohou ani uplatnit slevu na nepracujícího manžela nebo manželku. Kdyby se sleva na první dítě valorizovala podle inflace, měla by být zhruba 19 tisíc korun, ale je pouze 15 tisíc. Za Kalouska byla 10 tisíc. Reálná hodnota slevy na první dítě je tak nižší, než v roce 2008,“ dodává Prokop s tím, že nejde úplně říct, že by se rodiny s dětmi za éry Miroslava Kalouska měly lépe i kvůli dalším daňovým změnám, ale prokazatelně si podle něj „od chudých bral méně, než dnes,“ upřesnil sociolog.
Lidovci vs. ODS
Rodiny s dětmi by si podle něj polepšily právě ve chvíli, kdy by současná vláda tyto věci opravila – umožnila převést slevu na poplatníka do bonusu, zvýšila slevu na děti a zároveň byla aktivnější v řešení nedostupných míst ve školkách nebo v řešení drahého bydlení.
Právě v oblasti rodinné politiky probíhají vyostřená koaliční jednání v souvislosti s rozpočtem na příští rok. Lidovci už na jaře avizovali, že budou tlačit na to, aby v první řadě došlo ke zvýšení slev na děti a v druhé řadě by rádi prosadili i svůj návrh na snížení sociálních odvodů pro rodiny s dětmi a tudíž jejich zvýšení pro bezdětné. Z ODS ale předem zaznívá, že u sociálních odvodů se shoda nenajde a s ohledem na napjatý rozpočet se bude jen stěží hledat dohoda na valorizaci slevy na první dítě.
Celý rozhovor, ve kterém Daniel Prokop vysvětluje, proč by bez otálení zvýšil spotřební i majetkové daně, jak motivovat k práci důchodce, proč se čeští politici bojí utrácet nebo proč je skeptický pokud jde o vznik nové politické strany, si budete moci na CNN Prima NEWS přečíst již ve středu 11. září.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ministři przní stát a odbory se tu posílají do háje, kritizuje Škromach. Pospíšil mu vytkl postoj k NATO
