Dánsko šestým rokem uplatňuje restriktivní kurz v migrační politice. Tamní vláda nyní hodlá imigrantům vyplácet státní podporu pouze v případě, že pracují. Opatření je součástí reformního balíčku, který v úterý představila premiérka Mette Frederiksenová.
Dánská vláda chce zavést povinnost některých nezaměstnaných pracovat 37 hodin týdně. Frederiksenová řekla, že jde o nezaměstnané s „integračními potřebami“, kteří dostávají finanční podporu od státu.
„Práva a povinnosti musí jít ruku v ruce,“ vysvětlila sociálnědemokratická šéfka vlády a dodala: „Chceme zavést novou pracovní logiku, v níž mají lidé povinnost přispívat a být užiteční. A pokud si nenajdou normální práci, budou muset pracovat za podporu, kterou dostávají.“
Zpočátku je program určený pro ty, kteří pobírají státní dávky tři až čtyři roky, tedy pro osoby z nejsilnější vlny uprchlické krize po roce 2015, které nemají určitou úroveň vzdělání a znalosti dánštiny. „Může jít o práci na pláži, kde se sbírají nedopalky nebo plasty, nebo o pomoc při řešení různých úkolů ve firmě,“ nastínil ministr práce Peter Hummelgaard, podle něhož je pro stát nejdůležitější, aby lidé opustili své domovy a začali pracovat.
Ve vysvětlujícím prohlášení dánské vlády stojí, že takový postup má pomoci přistěhovalcům při integraci. „Příliš mnoho let jsme mnoha lidem prokazovali medvědí službu, když jsme po nich nic nechtěli,“ kritizovala předchozí přístup Frederiksenová. Její vláda také poukazuje na nízkou míru zaměstnanosti žen z Blízkého východu, severní Afriky a Turecka.
Plány sociálnědemokratické vlády musí ještě schválit parlament. Což by podle expertů nemělo být nereálné, protože Dánsko vyznává jednu z nejtvrdších migračních politik v Evropě. Vláda si stanovila cíl snížit počet žadatelů o azyl na nulu.