Šándor: Společnost se z tragédie na FF UK nepoučila. Na závěry šetření se čeká příliš dlouho
dějiny
Výpis příspěvků ke štítku „dějiny“
Sabotážní peklo. Paříž osvobozovali i Čechoslováci, nacisté se jich báli víc než Francouzů
Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.
Smutné svědectví z Nagasaki: Z těl zbyly jen černé panenky, líčí přeživší atomové bomby
Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.
OBRAZEM: Sovětský kolos rozdrtil srdce Třetí říše. Berlín bránila i Hitlerova mládež, marně
Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.
Meč Jana z Rottalu, zbraň lidu: Na Moravě potlačil povstání, nyní opět spatří světlo světa
Zapomenutý meč moravského zemského hejtmana Jana z Rottalu, který byl dlouhá léta uložen jako běžný sbírkový předmět, se už brzy ukáže v celé své kráse veřejnosti. V brněnském Technickém muzeu na něm teď pracují odborníci, kterým se podařilo odhalit důvody, proč je na Moravě připodobňován ke korunovačním klenotům.
Moc Kartága, málo Havla. Školství řeší problémy s dějepisem, učitelé se neshodnou
Může se zdát, že české školství se na úkor moderních dějin příliš věnuje pravěku, antice či středověku. Podobné závěry podporuje i zpráva České školní inspekce. Podle Jaroslava Pinkase z Národního pedagogického institutu jsou častou příčinou podobných problémů „staré mentální vzorce“ mnohých učitelů. Petr Svoboda, který vyučuje dějepis na pražském gymnáziu, spatřuje ale kámen úrazu v systémovém nastavení.
Unikla holokaustu, teď viní Izrael z utrpení v Gaze. Nepoučili jsme se, běduje „Wintonova dcera“
Lidstvo se po druhé světové válce nepoučilo, uvedla v rozhovoru pro stanici CNN Vera Schaufeldová. Třiadevadesátiletá Židovka je jedním z „Wintonových dětí“, z Protektorátu Čechy a Morava unikla před holokaustem jako mladá dívka do Velké Británie. Útok Hamásu na Izrael ze 7. října byl podle ní hrozný, reakce židovského státu je však podle ní příliš silná. Z utrpení v Gaze viní premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu.
Přeživší atomové bomby v Nagasaki: Plakali jsme a zvraceli. Těla vypadala jak černé panenky
Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.
Masomlýnek, který nepřežily statisíce lidí. U Kursku pukaly německé i sovětské pancíře
Přesně před 80 lety začala bitva, která nemá v dějinách obdoby. Zoufalá snaha nacistického Německa zvrátit druhou světovou válku na východní frontě skončila pro Třetí říši neúspěchem – i přesto, že na straně Rudé armády padlo u města Kursk výrazně více vojáků. Monumentální střet, kdy obě strany vyrukovaly s tou nejlepší válečnou technikou a dvoumilionovou lidskou masou, si vyžádal statisíce mrtvých. Krvavý výsledek ovšem definitivně zajistil iniciativu Sovětskému svazu a zpečetil osud Hitlerovy armády na východním bojišti.
Fantazie jako Tolkien. Žena propašovala na Wikipedii fiktivní státy, bitvy i šlechtice
Čínská hospodyně se na webu roky vydávala za vědkyní s cílem vytvořit alternativní ruské dějiny. Ve více než 200 článcích vymýšlela fiktivní státy, bitvy a šlechtice. Podvod náhodně odhalil spisovatel, když hledal podklady pro svou knihu. Informoval o tom magazín VICE World News.
Zoufalé volání a 337 obětí na Berounce aneb Z historie povodní v Česku (1845–2022)
Extrémní přívalové deště v povodí Berounky si v roce 1870 vyžádaly 377 obětí. „Manželé ještě v smrti se líbající plovali co mrtvola s mrtvolou, pevně se držíce,“ líčil záplavy deník Národní listy. Počtem obětí byly mnohem ničivější než moravské povodně v červenci 1997, od kterých právě uplynulo čtvrtstoletí. Příroda je zákeřným vrahem a živly neustále útočí jako predátoři. V minulosti i dnes. Nečekaně a ze zálohy, padni komu padni.
Vzniká hra z období husitských tažení. Dělá na ní jediný Čech, spustil crowdfunding
Husitské tažení do Slezska se špetkou magie. Tak by se dala popsat chystaná počítačová hra 1428: Shadow over Silesia, která sleduje skutečné historické události na českém území. Na titulu dělá jediný Čech – vývojář Petr Kubíček. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že původně na hře pracoval ve volném čase a financoval ji z vlastních úspor, nyní ale odstartoval crowdfundingovou kampaň na Hithitu, aby vývoj českého titulu z husitského prostředí dotáhl do zdárného konce. Hře nebude chybět ani český dabing.
Opavská apokalypsa: Po stopách největší bitvy na území dnešní České republiky
Pole i lesy v okolí Osoblahy, Opavy nebo Hrabyně jsou dosud napité krví a nadité ocelí z válečné munice. Tady se v březnu a dubnu 1945 válčilo o každý metr v takzvané Ostravské operaci, která byla jedinou velkou bitvou II. světové války na území dnešního Česka. A utkalo se v ní přes 400 tisíc vojáků.