dějiny

Na čtyři tisíce podporovatelů SPD se v den 80. výročí od konce druhé světové války sešlo na pražském Staroměstském náměstí. Zástupci SPD i jiných uskupení, která půjdou do podzimních voleb na jejich kandidátkách, kritizovali zvyšování výdajů na obranu a vyzývali k uzavření míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Zdravici demonstrantům poslal i exprezident Miloš Zeman. V dopoledních hodinách na Vítkově promluvil prezident Petr Pavel, který sdělil, že „země osvobozené Sověty se dostaly pod jiné autoritáře“. Na Hradě následně jmenoval nové generály, včetně povýšení náčelníka generálního štábu Karla Řehky.

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Zapomenutý meč moravského zemského hejtmana Jana z Rottalu, který byl dlouhá léta uložen jako běžný sbírkový předmět, se už brzy ukáže v celé své kráse veřejnosti. V brněnském Technickém muzeu na něm teď pracují odborníci, kterým se podařilo odhalit důvody, proč je na Moravě připodobňován ke korunovačním klenotům.

Může se zdát, že české školství se na úkor moderních dějin příliš věnuje pravěku, antice či středověku. Podobné závěry podporuje i zpráva České školní inspekce. Podle Jaroslava Pinkase z Národního pedagogického institutu jsou častou příčinou podobných problémů „staré mentální vzorce“ mnohých učitelů. Petr Svoboda, který vyučuje dějepis na pražském gymnáziu, spatřuje ale kámen úrazu v systémovém nastavení.

Lidstvo se po druhé světové válce nepoučilo, uvedla v rozhovoru pro stanici CNN Vera Schaufeldová. Třiadevadesátiletá Židovka je jedním z „Wintonových dětí“, z Protektorátu Čechy a Morava unikla před holokaustem jako mladá dívka do Velké Británie. Útok Hamásu na Izrael ze 7. října byl podle ní hrozný, reakce židovského státu je však podle ní příliš silná. Z utrpení v Gaze viní premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Přesně před 80 lety začala bitva, která nemá v dějinách obdoby. Zoufalá snaha nacistického Německa zvrátit druhou světovou válku na východní frontě skončila pro Třetí říši neúspěchem – i přesto, že na straně Rudé armády padlo u města Kursk výrazně více vojáků. Monumentální střet, kdy obě strany vyrukovaly s tou nejlepší válečnou technikou a dvoumilionovou lidskou masou, si vyžádal statisíce mrtvých. Krvavý výsledek ovšem definitivně zajistil iniciativu Sovětskému svazu a zpečetil osud Hitlerovy armády na východním bojišti.

Čínská hospodyně se na webu roky vydávala za vědkyní s cílem vytvořit alternativní ruské dějiny. Ve více než 200 článcích vymýšlela fiktivní státy, bitvy a šlechtice. Podvod náhodně odhalil spisovatel, když hledal podklady pro svou knihu. Informoval o tom magazín VICE World News.

Extrémní přívalové deště v povodí Berounky si v roce 1870 vyžádaly 377 obětí. „Manželé ještě v smrti se líbající plovali co mrtvola s mrtvolou, pevně se držíce,“ líčil záplavy deník Národní listy. Počtem obětí byly mnohem ničivější než moravské povodně v červenci 1997, od kterých právě uplynulo čtvrtstoletí. Příroda je zákeřným vrahem a živly neustále útočí jako predátoři. V minulosti i dnes. Nečekaně a ze zálohy, padni komu padni.

Husitské tažení do Slezska se špetkou magie. Tak by se dala popsat chystaná počítačová hra 1428: Shadow over Silesia, která sleduje skutečné historické události na českém území. Na titulu dělá jediný Čech – vývojář Petr Kubíček. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že původně na hře pracoval ve volném čase a financoval ji z vlastních úspor, nyní ale odstartoval crowdfundingovou kampaň na Hithitu, aby vývoj českého titulu z husitského prostředí dotáhl do zdárného konce. Hře nebude chybět ani český dabing.