Děláme všechno pro to, abychom nezabili více lidí, než je nutné, prohlásil Žaloudík

„Rok s covidem mohl nadělat leccos. Covid neřádí u onkologických pacientů, s výjimkou leukemiků, nějak víc. Lidi bych klidnil, že děláme všechno pro to, abychom nezabili více lidí, než je nutné,“ řekl téměř se slzami v očích Žaloudík. Doufá, že Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude co nejdříve opět dodávat data o stavu a počtu onkologických pacientů.

Opozice se ve skutečnosti modlí, aby nedůvěra vládě neprošla, myslí si Hamáček

Partie

I když chce opozice iniciovat hlasování o nedůvěře vládě, ve skutečnosti tajně doufá, aby současný kabinet v práci pokračoval. To si myslí ministr vnitra Jan Hamáček, který diskutoval v Partii Terezie Tománkové s šéfem ODS Petrem Fialou a lídrem Pirátů Ivanem Bartošem.

Pandemie zasáhla bezdomovce

Onkologických pacientů v pokročilém stadiu nemoci prý za poslední rok přibylo. „Kdybych byl konkrétní, bude národ vyděšen. My máme ale uklidňovat. Pacienti se zanedbali tím, že nikam nešli, nebo kvůli covidu něco někde drhlo. Jenže u léčitelných nádorů dělá každý měsíc 4 až 8 % v diagnóze,“ vysvětlil Žaloudík. Pokud tedy pacient odloží péči třeba o čtyři až pět měsíců, zhorší se diagnóza klidně až o dvacet procent.

Nárůst je patrný také u duševních onemocnění. „Na jaře to vypadalo, že duševně nejohroženější jsou senioři ohrožení nákazou nebo uvěznění v izolaci. Na podzim se ukázalo, že dopadem pandemie je postiženo daleko více lidí v mladém a středním věku,“ řekl v Partii psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

Koronavirus tak po duševní stránce zasáhl ty, kteří nemají peníze, museli něco zavřít, nebo mají nižší vzdělání. „Souvisí to s poučením a osvětou. Pandemie zanechala negativní stopu na duševním zdraví také u bezdomovců s rizikovými faktory a horším přístupem ke zdravotnictví,“ dodal Höschl.

Období covidu bylo odpočinkové, teď je to hrůza

Na pozastavení běžné lékařské praxe si stěžoval i primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních potíží VFN Praha Jiří Votruba. „Určitě bych v našich podmínkách nevolil tak brutální omezení standardní péče, tak špatná čísla jsme neměli,“ vzkázal vládě. Uvedl také příklad, že když přišel pacient za praktickým lékařem s lehkým krvácením z průdušek, doktor ho musel odmítnout se slovy, že přednost mají pacienti s covidem. „Teď to všechno doháníme. Rád bych řekl, že budu optimista, ale nejde mi to. Pocit, že neléčíte pacienta, kterého máte, je ubíjející. Období covidu bylo odpočinkové, teď je to hrůza,“ popsal Votruba.

Podle Žaloudíka se ale česká medicína dokáže přizpůsobit tomu, co přijde, až koronavirová pandemie odezní. „Také jsme byli schopni najednou předělat různá oddělení na ta pro pacienty s covidem,“ řekl senátor. Podle něj ale startuje léčba nákazy koronavirem mimo nemocnici. „Péče kyslíkem začíná otevřením okna a trvá až po mimotělní oběh. Ani kyslík na horách bych nepodceňoval,“ dodal.

Eskymáci taky žijí v mrazu a nestěžující si na zimu

Primář Votruba ještě varoval, že koronavirová pandemie ještě nebyla tím nejhorším, co lidstvo potkalo. „Je potřeba být připravený na další infekce, které se s lidmi táhnou od nepaměti. Covid je jen slabým odvarem toho, co jsme potkávali v minulosti, epidemie není ani náhodu to nejhorší, co nás čeká. Takováto předpos**nost, která nás provází, nikomu nepomůže,“ apeloval primář.

Souhlasil s ním i psychiatr Höschl, který podotkl, že s covidem se celý svět musí naučit žít. „Eskymáci taky žijí v mrazu a nestěžující si na zimu. Momentálně nás ničí důsledky, strach je rizikovým faktorem pro vznik různých nemocí a má vliv i na mezilidské vztahy. Začíná nás ničit něco jiného než virus a nesmíme hodit flintu do žita,“ prohlásil ředitel Národního ústavu duševního zdraví.