Dělostřelecká tvrz Bouda dostává původní podobu. Na začátku války ji vyrabovali vojáci

Dělostřelecká tvrz Bouda na Orlickoústecku po dlouhých 80 letech dostává svoji původní podobu. Na začátku okupace v roce 1939 ji totiž vojáci německého wehrmachtu poničili a připravili o některé důležité součásti. Od té doby nebyla využívaná a chátrala. Až na začátku 90. let ji skupina nadšenců začala velmi pomalu opravovat a zpřístupňovat veřejnosti. Teď do ní masivně investuje Pardubický kraj.

„Naší hlavní snahou je vrátit nejenom hlavní objekt, ale celou tvrz Bouda de facto do stavu připravenosti pro obranu státu, potvrzuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Dělníci teď pracují hlavně na vchodovém srubu pevnostního systému Boudy a kolem něj. „Jde o kompletní izolace, kompletní omítky a návrat všech pancéřových prvků a součástí, které tady z nějakého důvodu nejsou, buď kvůli Němcům, nebo kvůli kovošrotu,“ popisuje zástupce provozovatele dělostřelecké tvrze Bouda Martin Ráboň.

Nacistická armáda, která získala rozhodnutím tehdejší československé vlády systém pohraničního opevnění bez boje, se hned pustila do ničení tvrze Bouda. Začala s odstraňováním pancéřových zvonů. „Vytrhli všech 10, dokázali ale odvézt pouze tři – ze vchodového srubu a z objektu pro dělovou věž, a to díky tomu, že k těmhle dvěma objektům byla dobrá cesta,“ vysvětluje Martin Ráboň. Co nezničili a neodvezli nacisté, to za komunismu dokončil kovošrot.

Vojáci tam testovali účinnost zbraní

Na tvrzi jako celku si dokonce vojáci testovali účinnost vlastních zbraní, železobetonové objekty zkrátka ostřelovali nejrůznějšími střelami. „Objekty na našem území měly odolávat granátům až do ráže 42 centimetrů. Hovoříme zde o objektech dělostřeleckých tvrzí, které byly stavěny v nejsilnějším stupni odolnosti,“ upřesňuje průvodce Jan Drška.

Na začátku června specializovaná firma vyrobila a na vchodový srub usadila přesné repliky dvou pancéřových zvonů pro kulomety. Na rozdíl od těch původních nejsou lité. „Originál měl přes 52 tun, tady tenhle má zhruba 10 tun a rozměrově je naprosto věrný. Je to ocel – beton – ocel,“ říká Martin Ráboň. A zdaleka tu ještě není hotovo, pokud se podaří sehnat další finance, už na jaře začne rekonstrukce vnitřních prostor vchodového srubu, odkud začínají 1,5 kilometru dlouhé spojovací chodby k ostatním objektům Boudy. „Dojde k rekonstrukci elektroinstalací, vodoinstalací, vzduchotechniky, zbraňových systémů a dalších podružných systémů, kterými měl ten objekt disponovat,“ vypočítává průvodce Jan Drška.

Tvrz Bouda je nejmenší z pěti velkých dokončených pevnostních objektů, ale jako jediný z nich nebyl po válce přestavěn a využíván armádou, například pro skladovací nebo krytové účely. A má i další unikum. Zároveň je to nejchladnější veřejnosti přístupná památka v České republice, je tam 4,5 až 5 stupňů v některých místech,“ dodává Martin Ráboň. Jde o jeden ze stěžejních turistických bodů Pardubického kraje.

Tagy: