V Bělorusku pokračují demonstrace. Policisté tvrdě zasahují, osud některých novinářů je neznámý. Zdroj: AP
V běloruském Minsku třetí noc pokračují protesty proti režimu staronového prezidenta Alexandra Lukašenka. „Policisté zasahují s novou silou. Zatýkání začalo. Jsou slyšet také výbuchy, podobné ohlušujícím granátům, ale k potyčkám dosud nedošlo,“ hlásí opoziční portál Belorusskij partizan s odvoláním na informace ze sociálních sítí. Neznámé jsou ale osudy některých ruských novinářů. Evropská unie v prohlášení vydaném ve jménu 27 členských států uvedla, že volby v Bělorusku „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“, a pohrozila sankcemi.
„Důkladně přezkoumáme vztahy mezi EU a Běloruskem,“ píše se v unijním dokumentu, který podle agentury AFP zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.
Soupravy metra podle opozičního webu nezastavují na sedmi zastávkách ve čtvrtích, které se staly hlavním dějištěm střetů policie s demonstranty. U každého východu z metra hlídkují těžkooděnci. Bělorusové podle portálu také hlásí vypínání mobilní sítě v hlavním městě. V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.
Běloruska žijící v Česku: Lukašenko nemohl vyhrát, protože volby nebyly svobodné
Bělorusko povede pošesté v řadě Alexandr Lukašenko. Rozhodly o tom prezidentské volby, v nichž podle předběžných výsledků dosavadní vládce země získal přibližně 80 procent hlasů, zatímco kandidátka opozice Svjatlana Cichanouská necelých deset. Podle Kryściny Šyjanokové, zástupkyně největší facebookové skupiny Bělorusů žijících v Česku a koordinátorky mezinárodního exit pollu, je ale chybné označovat výsledek voleb za Lukašenkovo vítězství, protože hlasování nebylo svobodné.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.
Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova z webu Meduza, sídlícího v Lotyšsku. „Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou,“ řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další zprávy nejsou.
Neznámé osudy mediálních pracovníků
Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o „ženách blízkých Lukašenkovi“. Našel se v úterý v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.
Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.
Bělorusko podle Lukašenka zmařilo mezinárodní spiknutí. Obviňuje západ i východ
Bělorusko překazilo mezinárodní spiknutí, jehož cílem bylo destabilizovat zemi před prezidentskými volbami. Tvrdí to tamní prezident Alexandr Lukašenko. Ve čtvrtek úřady zadržely jeho politického rivala Viktara Babaryku, který se chce autoritářskému vládci v srpnu postavit ve volbách hlavy státu. Ve večerních hodinách policie v Minsku zatýkala na demonstraci za Babarykovu podporu.
„Dva dny protestů ukázaly, že Lukašenko vytvořil efektivní, prakticky dokonalou mašinérii potlačování protivládních protestů,“ usoudil ruský list Kommersant. Příklad běloruských úřadů podle něj „může být nakažlivý“ v postsovětském prostoru, protože ještě letos se budou konat prezidentské volby v Moldavsku a parlamentní volby v Gruzii a Kyrgyzstánu – a všude chce opozice svrhnout stávající režim.
Zraněno přes 200 lidí
Kommersant rovněž upozornil, že běloruské úřady popírají, že by vypínaly internet. „Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolaly nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny,“ tvrdil Lukašenko. Deník ironicky dodal, že podivným řízením osudu je vypnutý nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruské hlavy státu Vladimira Putina.
Tut.by na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace.
