Deprese i bolesti. Řada lidí s postcovidovým syndromem si sáhla na život

Sebevraždy kvůli covidu-19

Lidé trpící postcovidovým syndromem, kteří nenachází pomoc u lékařů, jsou natolik zoufalí, že občas nevidí jiné východisko, než svůj život ukončit. Sebevraždu spáchala například slavná holywoodská scénáristka, britská vědkyně, ale i řada lidí v Česku. Dopady koronaviru navíc mohou být i u dětí dlouhodobější, než se původně předpokládalo.

Únava, ukrutné bolesti a třes celého těla upoutal na lůžko scénáritsku Heidi Ferrerovou. Populární autorka Dawsonova světa měla po covidu intimní problémy, přestala jí fungovat paměť a nemohla spát ani číst. Do té doby zdravá, sportovně založená žena po roce svůj boj vzdala. „Dopis s žádankou na kliniku pro dlouhý covid nám – ironicky – přišel den před tím, než si sáhla na život. Chtěla prostě odejít ještě v době, kdy jí zbyla nějaká důstojnost,“ řekl manžel zemřelé scénáristky Nick Guthe.

Stejně smutný osud potkal i elitní britskou lékařku Fionu Denisonovou. Problémy s dýcháním, nepodařené operace trávicího traktu a deprese vedly k tomu, že se po covidu nemohla vrátit k porodnictví, kde celý život pracovala. To matku dvou synů zdrtilo natolik, že spáchala sebevraždu. Stejný příběh potkal i profesora Ostravské univerzity. Život si táta čtyř dcer podle webu Ostravan vzal právě kvůli depresím a postcovidovému syndromu. A to je jen několik případů za všechny.

Nenechte se odbýt hypochondrií

Bohumil Rajchl, který dlouhodobými následky covidu také trpí, má za to, že podobné stavy jsou běžné. „Je to samozřejmě velký nával na psychiku člověka, když nevíte co vám je, co pro to udělat, kdo vám pomůže,“ popsal vlastní zkušenost.

Podle psychologa Adama Táborského není často šťastný přístup lékařů, kteří někdy pacienty odbývají s tím, že jim vlastně nic není. „Pokud nás odborník v tomhle označí za hypochondra, nebál bych se obrátit na dalšího odborníka, který nás může podpořit a uklidnit, že se skutečně něco děje,“ vysvětlil Táborský.

Utrpěla i psychika dětí

V Česku byly kvůli pandemii školy uzavřené nejdéle v celé Evropě. Na dětech tak zanechalo stopy nejen případné prodělání nemoci, ale také absence kamarádů a sociální interakce. Některé už dokonce vyhledaly psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Děti se mohou s problémy kvůli pandemii potýkat řadu let.

„Jsou děti, které se na zátěž adaptují lépe a uloží se to do jejich portfolia zkušeností a nebudou mít větší problémy. Ale jsou děti, které jsou citlivější, a na ty to může dopadnout mnohem hůře. Tam se problémy mohou táhnout až do dospělosti. A v dospělosti se jim může nějaké téma otevřít a budou potřebovat podporu nebo terapii,“ upozornil na další aspekt pandemie školní psycholog Daniel Štach.

Další pomoc můžete hledat kromě postcovidových center také v centrech krizové intervence, které se nachází například v Bohnicích, anebo na některé z tísňových linek.

Tagy: