Děsivé statistiky z Francie: Vedra drasticky zvedla počet mrtvých, mnozí skonají doma
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Francie hlásí tisíc úmrtí nad běžný průměr.
Extrémní vedra zasáhla hlavně seniory nad 65 let.
Doma zemřelo o 40 procent více lidí než obvykle.
Poroste bilance obětí ještě v dalších dnech?
Od středy ve Francii zemřelo o tisíc lidí víc, než by odpovídalo normálu. Vyplývá to z informací francouzského národního úřadu veřejného zdraví (ANSP). Právě v posledních dnech přitom Francii sužovala mimořádně extrémní vedra. Ačkoli nejextrémnější vlna veder v západní Evropě už končí, francouzský úřad v neděli varoval, že bilance nadúmrtnosti pravděpodobně ještě vzroste.
„Od 24. června bylo zaznamenáno přibližně 1 000 dodatečných úmrtí – čísla dosud nejsou konečná – ve srovnání s úmrtími zaznamenanými v předchozích měsících,“ uvedl zdravotnický úřad. Jev nadměrného počtu úmrtí podle něj postihuje především osoby starší 65 let. Úřad zároveň zaznamenal 40procentní nárůst úmrtí lidí u nich doma.
ČTĚTE TAKÉ: Sauna za 36 korun. Lidé v tramvajích bojují s vedrem, klimatizované spoje se poznají snadno
Podle francouzské meteorologické služby Météo-France je současná vlna veder z meteorologického hlediska v celé zemi výjimečná. Byla překonána řada měsíčních i historických rekordů.
ANSP uvádí, že 24. června bylo zaznamenáno více než 1 200 úmrtí z různých příčin a 25. a 26. června dokonce více než 1 400 úmrtí denně. Pro srovnání úřad uvádí statistiky z dubna a května, kdy denně umíralo přibližně 900 až 1 000 lidí. Nárůst počtu úmrtí je přitom výraznější v regionech, v nichž byl v posledních dnech vyhlášen nejvyšší červený stupeň pohotovosti v souvislosti s vedry.
Co dělat ve vedrech?
Největší potíže extrémní teploty představují pro zranitelné skupiny, tedy staré a nemocné lidi, malé děti a těhotné ženy. Tito lidé by se o víkendu vůbec neměli slunci a vysokým teplotám vystavovat, radí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pobytu na slunci a v rozpálené zástavbě by se ale pokud možno měli vyhnout všichni.
Větrat by lidé měli pouze v nejchladnějších částech dne, typicky v brzkých ranních hodinách. Důležité je také správné zacházení s klimatizací. „Neměli bychom příliš často střídat chladné klimatizované prostory a okolní vedro,“ řekl epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS. Rozdíl ve vnitřních a venkovních teplotách by neměl přesahovat 5 až 8 °C. Nikdy bychom pak neměli nechávat děti a zvířata v zaparkovaných automobilech. Může to skončit tragédií.
Čtěte také
Zásadní je pitný režim. „Měli bychom vypít alespoň čtyři litry denně, abychom se dokázali potit a ochlazovat,“ uvedl Prymula. Důležité ale není pouze množství tekutin, ale také jejich druh a teplota. „Ukazuje se, že to nejhorší, co v takových teplotách můžeme udělat, je pít alkohol s ledem. Měli bychom pít nápoje, které jsou sice chladnější než okolní prostředí, ale ne nijak výrazně. Pokud ty rozdíly budou třeba třicetistupňové, tak si opravdu koledujeme o laryngitidu, případně jiné respirační problémy,“ vysvětlil Prymula.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Sauna za 36 korun. Lidé v tramvajích bojují s vedrem, klimatizované spoje se poznají snadno
