Děti a nouzový stav: strach o blízké a problémy s domácí výukou

„Na celém světe změnila pandemie COVID-19 životy i školní zvyklosti 1,5 miliardy dětí v celkem 188 zemích světa, ty české nevyjímaje,“ komentuje UNICEF výsledky výzkumu a dodává, že s konkrétními doporučeními kterým oblastem věnovat zvýšenou pozornost předal získané údaje ministerstvům a institucím, které se v České republice situací dětí zabývají.

Deprivace, problémy s domácí výukou

Výzkum ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin.

„Považuji za zajímavé, jak věk ovlivňuje obavy dětí. Mezi staršími a mladšími dětmi jsou výrazné rozdíly – největší a společné obavy jsou z onemocnění nejbližších, ale mladší děti mají výrazně větší strach z nákazy a ztráty kamarádů, zatímco pro starší děti představují velkou hrozbu krizová opatření, nemožnost cestování a uzavření hranic. Dospívající mají také výrazně vyšší obavy i z finanční situace a potenciálních problémů se školou,” popsala Jana Proboštová, která výzkum v agentuře STEM/MARK koordinovala.

Děti: Moc domácích úkolů a horší atmosféra v rodině

Podle výzkumu má 62 % dětí pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem. Polovina českých dětí vnímá změny během nouzového stavu jako změny k horšímu, ovšem čtvrtina vidí pozitivně zejména to, že mají více volného času. Dětem chybí především možnost vidět se s kamarády, největší obavy mají o zdraví svých nejbližších.

Většina dětí uvádí, že atmosféra v rodině je výborná nebo dobrá (87 %). Ve srovnání se situací před nouzovým stavem je ale o něco horší. Atmosféru v rodině hodnotí nejlépe děti z rodin s nejvyšším příjmem (95 %), zatímco v rodinách s příjmem do 20 000 Kč ji za dobrou nebo výbornou považuje 81 % dětí.

Změnu ve vztahu k matce nebo otci udává 13 % dětí, ve vztahu se sourozencem 15 % dětí. V nouzovém stavu došlo u více dětí ke změně k lepšímu než k horšímu, a to jak ve vztahu k rodičům, tak ve vztazích se sourozenci.

Na současné situaci děti nejvíce trápí, že se nemohou vidět s kamarády (87 %), chodit ven bez roušky (70 %) a chodit do školy (49 %). Možnost vidět se s kamarády chybí více dětem z malých měst a 43 % starších dětí také uvedlo, že jim chybí možnost být chvíli bez rodičů. Sport postrádají nejméně děti z rodin s nejnižšími příjmy, naopak nejvíce chybí dětem z velkých měst (47 %).

Strach o blízké i o peníze

Strach mají české děti nejvíce z onemocnění nejbližších (60 %), z nákazy (43 %) a z krizových opatření (30 %). Zatímco menší děti se více bojí nákazy samotné, starší děti častěji zmiňují krizová opatření, špatnou finanční situaci či obavy z nezvládnutí přijímacích zkoušek. Špatné finanční situace se bojí 40 % dětí z příjmově nejslabších rodin, naopak v  rodinách s příjmy nad 40 000 Kč měsíčně má tyto starosti pouze 19 % dětí.

I navzdory nouzovému stavu ale zůstává více než polovina dětí (53 %) šťastná, přičemž individuální pocit štěstí se od roku 2017 nijak významně nezměnil. Pocit štěstí obvykle souvisí s kamarády a rodinou. Důležité také je, zda se dítěti daří ve škole. Děti z nejbohatších rodin jsou nejvíce šťastné s kamarády, u dětí z nejchudších rodin je pocit štěstí nejvíce spojen s rodinou. Navzdory současné situaci se vyloženě nešťastně cítí jen necelá 3 % dětí. Častěji to jsou starší, dospívající děti. Příčinou pocitu neštěstí bývají neúspěchy ve škole a konflikty ve vztazích.

Domácí výuka sebere víc času, ale zanechá méně znalostí

Necelá polovina (45 %) dětí udává, že tráví učením více času než obvykle. Častěji jsou to dívky. V Praze tráví učením více času 53 % dětí. O něco menší skupina dětí (38 %) považuje čas strávený učením během nouzového stavu za kratší.

Učení doma děti považují za méně efektivní, 60 % udává, že se toho naučí méně než ve škole. Tento poměr je o něco nižší v Praze, kde třetina (34 %) dětí udává, že se doma naučí více než ve škole. 62 % dětí má pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem. Dostatek času na splnění všech domácích úkolů mají častěji mladší děti a mají ho také častěji chlapci. Škola z domova baví více dívky než chlapce a starší děti ve věku od 14 let. Chození do školy chybí více dětem z menších obcí a v rodinách s nejnižším příjmem.

Hodiny na internetu i čas na pomoc

Volný čas během nouzového stavu děti nejčastěji tráví aktivitami na počítači a telefonu nebo herní konzoli. Dále uvádějí sledování televize, poslech rádia a na třetím místě je osobní rozvoj včetně studia. 31 % dětí na internetu tráví v současné době 3 až 4 hodiny denně, 27 % dětí dokonce více než 4 hodiny denně. Čas strávený na internetu roste s věkem.

Pětina všech českých dětí se zapojila do pomoci ostatním. 62 % dívek a 46 % chlapců se zapojilo do šití roušek a jejich distribuce. Děti pomáhaly také se zajištěním nákupů seniorům, do nichž se zapojilo 24 % chlapců a 16 % dívek.

Informace? Rodiče, média a sociální sítě

Co se týká získávání informací, pro mladší jsou zdrojem především rodiče a sourozenci (67 %) a také televize. U starších dětí jsou nejpopulárnějším zdrojem sociální sítě (70 %), hned poté následují internetové zpravodajské servery (69 %) a televize. Tištěné noviny a časopisy mezi informačními zdroji uvedlo 5 % starších dětí. Informace ze sociálních sítí čerpá více dívek (55 %) než chlapců (48 %).

Ze sociálních sítí české děti využívají nejvíce Instagram (55 %, z dívek dokonce 64 %, u chlapců pouze 47 %), Facebook (45 %) a TikTok (28 %, z toho 40 % dívek a 17 % chlapců). Instagram je oblíbenější u dětí v Praze (60 %). Více než čtvrtina mladších dětí uvedla, že nemá účet na žádné ze sociálních sítí, v kategorii dětí od 14 let to byly pouze 4 %.

Kompletní výsledky výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu včetně infografiky naleznete zde.