Děti se kvůli covidu neočkují proti běžným nemocem. Může to být katastrofa, varuje WHO

„V roce 2021 nás může čekat absolutní katastrofa,“ varovala expertka WHO na vakcinaci Kate O’Brienová. Zdravotníci i zdroje se podle organizací místo běžné prevence soustředili na boj s koronavirem, kvůli kterému musela zavřít či zkrátit hodiny i některá zdravotnická zařízení. Dopad dětí nechráněných vakcínou a rychlého uvolnění koronavirových restrikcí, které do té doby částečně chránily i před přenosem dětských nemocí, už lze ve světě pozorovat, například na epidemiích spalniček v Pákistánu, uvedla O’Brienová.

Na velký koncert bych nešel. Zpřísňovat se možná bude už v srpnu, varuje Prymula

Roman Prymula

Na velký koncert bych nešel, přiznal v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj hrozí kvůli rychlému šíření mutace delta zpřísnění opatření proti koronaviru už v srpnu.

Spalničky, jedna z nejvíce nakažlivých nemocí na světě, mohou být pro děti mladší pěti let smrtelné – obzvláště v afrických či asijských zemích se slabým zdravotnictvím, uvádí WHO. Choroba se šířila hlavně v ohniscích v Afghánistánu, Mali, Somálsku a Jemenu, dokládá zpráva. O první dávku kvůli pandemii přišlo okolo 22,3 milionu dětí, což je nejvíce od roku 2010.

V roce 2020 neobdrželo všechny tři dávky vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli 22,7 milionu dětí. Je to o 3,7 milionu více než v roce 2019 a nejvyšší hodnota od roku 2009. Velkou část tohoto počtu tvoří pouze deset zemí s Indií a Nigérií na prvním místě.

Nerozvolňujte, vyzývá WHO

Zároveň také „znepokojivě vzrostl“ počet dětí, které neobdržely vůbec žádnou dávku vakcíny. Zatímco za rok 2019 jich bylo 13,6 milionu, loni se zcela bez očkování ocitlo 17,1 milionu dětí. Většina z nich žije ve slumech nebo v zemích stižených válečnými konflikty, uvedl Ephrem Lemango z UNICEF.

WHO kvůli tomu vyzvalo světové státy, aby příliš brzy neuvolňovaly restrikce ohledně dodržování rozestupů a shromažďování. „Ale když se tak stane – a už se tak i děje – uvidíme více a více přenosů patogenů, kterým jde jinak vakcinací zabránit,“ dodala O’Brienová.

Proočkovanost vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli se v době před pandemií dlouhodobě držela na 86 procentech, v roce 2020 klesla na 83 procent. V případě vysoce nakažlivých spalniček, u nichž se proočkovanost populace vyžaduje na 95 procent, obdrželo druhou dávku jen 71 procent dětí.