diagnóza

Morten Harket, frontman norské hudební skupiny A-ha, která v 80. letech proslula zejména hitem Take On Me, trpí Parkinsonovou nemocí. Zpěvák to oznámil na webových stránkách kapely. Podle jeho vyjádření navíc není jisté, jestli bude moci v budoucnu vystupovat, píše web Daily Mail.

Když začalo Terezu před lety brnět tělo, motala se jí hlava a viděla rozostřeně, tušila, že se děje něco vážnějšího. Příznaky ale po třech týdnech vymizely a černé myšlenky odešly s nimi. Po pěti letech se však potíže vrátily v takové formě, že Tereza skončila v nemocnici. Tehdy si vyslechla diagnózu: roztroušená skleróza (RS). Zprvu přišla úleva z pojmenování problému. „Pak jsem ale získávala další informace. Nevíte, zda za rok nebudete na vozíku nebo co se bude dít. Musela jsem brát antidepresiva,“ svěřila se pro CNN Prima NEWS.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida trápí stále více lidí, přesto dnes mají pacienti naději na kvalitní život. Co přináší nová léčba a jaká je realita lidí s touto diagnózou? Světový den idiopatických střevních zánětů (IBD) připadá každoročně na 19. května. Tato autoimunitní onemocnění – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida – jsou chronická, bolestivá a mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Dnes ale existují nové možnosti léčby, díky nimž se mnoho pacientů může vrátit k plnohodnotnému životu.

Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována rakovina prostaty s metastázemi v kostech, oznámila v neděli exprezidentova kancelář. Biden s rodinou nyní zvažuje možnosti léčby, informují tiskové agentury.

Patlavost, špatná artikulace, ráčkování, brebtání a koktání – počet dětí, které trpí vadou řeči, narůstá. Aby se těchto nedostatků zbavily, potřebují pomoc logopeda. Zde však přichází problém. Podle Sdružení ambulantních specialistů čekali v roce 2024 noví pacienti na termín u logopeda 16 týdnů. Rodiče tak stojí před rozhodnutím: být trpěliví, nebo hledat jiné cesty?

Expert na magnetickou rezonanci a rentgen Diego Diaz, který působí v New Yorku, narazil při běžném vyšetření na velmi vzácnou vrozenou vadu. U pacienta totiž zaznamenal umístění srdce na pravé straně. Nejdříve si myslel, že šlo o chybu obrazu, ale následně poznal, že jde o diagnózu známou jako dextrokardie. Informoval o tom web Newsweek. Vzácná vada se v lidské populaci vyskytuje s četností 0,0083 %.

Odběr krve patří k nenahraditelným lékařským úkonům, navíc je klíčovou součástí prevence. Přesto se ho téměř 20 procent Čechů obává. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti SYNLAB. Pro každého desátého navíc odběr krve představuje bariéru pro návštěvu lékaře, a tedy i zanedbání prevence. Mezi nejčastější obavy se řadí jehla, strach z bolesti nebo pohled na krev. Přitom až 40 procent lidí neví, co při odběru očekávat.

Špatně se vám dýchá, nemůžete vyjít do schodů a býváte unavení? Na vině může být vysoký tlak v plicích. Takzvanou plicní hypertenzi trpí v Česku tisíce lidí. Jedná se o vážné onemocnění, mnohdy však zaměňované s jinými chorobami, třeba astmatem. V pokročilém stádiu pacientům hrozí vážné komplikace a v krajním případě i smrt. Díky pokroku v terapii však mají pacienti naději na kvalitnější a delší život. Odborníci na to upozorňují u příležitosti světového dne, který připadá na 5. května.

Horšící se zrak, zadýchávání, nadměrné nebo naopak žádné pocení, bolest rukou a nohou podobná pocitu pálení... nejen to jsou symptomy typické pro pacienty trpící Fabryho chorobou. V Česku jich žije přes dvě stě, na celém světě pak několik tisíc. Jak počty naznačují, jedná se o vzácné genetické onemocnění způsobené absencí enzymu alfa-galaktosidáza A v těle. Ta vede k hromadění škodlivin v buňkách, což negativně ovlivňuje stav orgánů, které mohou dospět až k selhání. Jak se s nemocí, která se může poprvé projevit v dětství i v dospělosti, žije?

České zdravotnictví je dostupné, ale chaotické. Systém není systémem, tvrdí Albert Štěrba, neurochirurg a předseda spolku Mladí lékaři. V rozhovoru mluvil otevřeně i o největších problémech mladých lékařů, přetížení, i o tom, proč by digitalizace mohla pomoci pacientům projít péčí rychleji a efektivněji.

Když jsem se dozvěděla, že se nádor dostal z prsu do plíce a okolních uzlin, byl to šok. V otevřeném rozhovoru s Čestmírem Strakatým z února loňského roku takto popsala své pocity zesnulá Anička Slováčková. Nemoc se jí vrátila navzdory zdravému životnímu stylu. Rozhovor v pátek večer odvysílala také CNN Prima NEWS. Podívat se na něj můžete v úvodu tohoto článku.