Jiří Gruntorád Zdroj: CNN Prima NEWS
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.
Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V rozhovoru pro web Aktuálně.cz ve středu uvedl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší dané usnesení.
K TÉMATU: Ukončete hladovku, vyzval Fiala disidenta Gruntoráda. Důstojné penze zajistíme, dodal
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že on takovou věc nenavrhne, učinit tak podle něj ale mohli členové kabinetu. Historik Petr Blažek v sobotu večer na sociální síti X uvedl, že Gruntorád a John Bok, který se k jeho protestu připojil, ohlásili ukončení hladovky. Před Úřadem vlády chtějí ještě jednu noc přespat.
Blažek zrušil místo úředníkovi, který nahlásil korupci. Nemstil jsem se mu, tvrdí ministr
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odmítá kritiku za to, že ve středu zrušil pozici ředitele insolvenčního odboru na svém resortu. Na postu dosud působil Jan Benýšek, který pouhý den před svým odchodem z ministerstva podal protikorupční oznámení na svého nadřízeného. Blažek uvedl, že se nikomu nemstí a Benýšek je pouze jedním z tisíců úředníků, kteří přijdou o práci kvůli plánovaným škrtům.
Kabinet se loni v usnesení přihlásil „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. „Vláda si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli,“ stálo v dokumentu.
Vláda v tomto kontextu chápe Gruntorádův protest, který vychází z vědomí nesouladu usnesení se skutečností, že řada bývalých odpůrců komunistického režimu pobírá i násobně nižší důchod než někdejší důstojníci Státní bezpečnosti a komunističtí funkcionáři.
„Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila, a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti. Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat,“ poznamenala Strakova akademie.
Vláda se nevzdává odkazu Charty 77
Podle kabinetu to neznamená, že by se odkazu Charty 77 chtěl vzdát. Chce odstranit diskriminaci a ponižující překážky, které musejí podstupovat lidé, kteří před listopadem roku 1989 usilovali o demokratický systém.
Ministr Bek se ostře obul do kolegů: Předvolební sliby, řekl o 130 procentech pro učitele
Předvolební sliby jak koaličních partnerů, tak opozice, stojí podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) za nespokojeností učitelů. Ti měli dostat 130 procent průměrné mzdy, nyní argumentují, že je to ve skutečnosti jen 113 procent. Sám Bek se prý honu za sliby neúčastnil, teď se musí vyrovnávat s následky, celou situaci totiž zkomplikovala inflace, řekl v rozhovoru pro iDnes.cz.
Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.
Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Charta byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hladovka Jiřího Gruntoráda před Úřadem vlády
