Dvě malé děti a jeden mladý muž se utopili během jediného týdne v Česku. Dětem z Prachaticka a Českokrumlovska, kde se incidenty odehrály, nepomohli ani záchranáři s leteckou službu. Mladíka na Mělnicku našli až potápěči. „Voda je tak záludná, že stačí malá nepozornost a neštěstí je hotové,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Marek Hylebrant, vedoucí Krajského školícího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.
„Na všech školení, která vedu, rodičům říkám: ‚Dítě se vám nesmí utopit a popálit. To jsou dvě věci, za které jste zodpovědní.‘ Může se stát, že dítě spadne nebo uklouzne, rodič ale ovlivní utonutí,“ říká záchranář.
Po pěti minutách mohou začít odumírat mozkové buňky
Podle Hylebranta je klíčové mít dítě neustále pod kontrolou. „Ať už ve vaně, u řeky, u rybníka nebo doma u bazénu. Není možné, aby si maminka, která hlídá doma u bazénu dítě, šla odskočit uvařit kávu. Dítě uklouzne a pokud bude pět minut pod vodou, může dojít k nezvratnému odumírání mozkových buněk a dítě buď zemře, nebo bude těžce postižené,“ varuje Hylebrant.
To samé se může stát i ve vaně, což by některé rodiče ani nemuselo napadnout. „Koupete tříleté dítě s pocitem, že máte vše pod kontrolou. Nemáte. Dítě se vám utopí i v pěti centimetrech vody,“ zdůrazňuje Hylebrant.
Marek Hylebrant poskytuje také školení a výcviky pro širokou veřejnost. Zdroj: archiv Marka Hylebranta
Na raft dítě patří, na peřeje ale ne
S létem v Česku se často pojí také sjíždění řek. Některé rodiny berou s sebou na rafty nebo kánoe též malé děti. I rodinná vyjížďka se ale může v mžiku změnit v tragickou nehodu. Nešťastná událost z června letošního roku, při které z raftu na rozvodněné řece Morávce vypadla osmiletá dívka, jež se následně utopila, by měla podle mnoha odborníků sloužit jako výstražný příklad.
Hylebrant, který má čtrnáctiletého syna, říká, že rafty nebo kánoe samy o sobě riziko nepředstavují a nevidí problém vzít na ně s sebou děti, pokud rodina hodlá sjíždět klidnou řeku. „Na peřeje ale podle mě dítě nepatří. Sjíždět rozvodněné řeky je naprostý nesmysl. Všichni doporučují se s dětmi na takové vody vůbec nevydávat. Blázni, kteří po nich jezdí, když je třetí povodňový stupeň, jsou sebevrazi. Svého syna bych na raft vzal, ale jen na takovou řeku, která není nebezpečná,“ objasňuje Hylebrant.
Tekoucí či tzv. divočejší voda je logicky nebezpečnější než stojatá. „Když se člověk začne topit v tekoucí vodě a dostane se pod ní, spodní proud ho může unést a špatně se hledá,“ vysvětluje Hylebrant. Tekoucí řeka navíc může být zrádná. Jeden den se koupete a druhý den už totéž místo nemusí být bezpečné. „Řeka přinese naplaveninu. Řeknete si: ‚Teď tam skočím, protože včera jsem to udělal taky,‘ jenže metr pod vodou je najednou kmen,“ varuje záchranář.
Vesta je základ, ale musíte mít tu správnou
Záchranáři rodičům silně doporučují, aby dětem vždy oblékali vestu, pokud jdou tzv. na vodu. Hylebrant říká, že to ale musí být profesionální polystyrenová vesta, ne nafukovací. Tu totiž může jakýkoliv ostrý předmět propíchnout. „Vesty mají také límce, které drží hlavičku nad vodou. U dítěte je navíc důležité, aby bylo ještě zabezpečené v rozkroku. Když je totiž vesta trochu větší, dítě z ní může snadno vyklouznout,“ dodává Hylebrant.
Pozor na vlnobití v zábavních parcích
Záchranář upozorňuje, že nebezpečí často představují také atrakce v aquaparcích, konkrétně vlnobití, které bývá u mnoha dětí oblíbeným lákadlem. „Když přijde vlna, měli byste se s ní nést, nejprve jít nahoru a ona vás potom zase pustí dolů. Může se ale stát, že chytíte obrácený rytmus a to je problém, můžete se začít topit,“ popisuje Hylebrant.