Cesta ovcí z Austrálie na Střední východ. V některých případech nepřežily samotný transport tisíce zvířat Zdroj: Animals Australia
Australská vláda bude muset zaplatit významné odškodné společnosti vyvážející dobytek do zahraničí. Zdejší federální soud totiž rozhodl, že generální pozastavení vývozu živých zvířat, které vláda vydala v roce 2011, je neplatné a může být považováno za zneužití úřední moci.
Po zveřejnění šokujících záběrů z indonéských jatek podepsal tehdejší ministr zemědělství Joe Ludwig 7. června 2011 nařízení pozastavující na šest měsíců vývoz živých „hospodářských“ zvířat do Indonésie. Záběry zobrazující zabíjení nedostatečně omráčených zvířat vyvolaly nevoli veřejnosti. Ministr Ludwig neváhal a o několik dní později oznámil vývozcům, že již nemají povolení k provozu. Ministerstvo se domnívalo, že během následujících šesti měsíců bude možné vytvořit systém, který zajistí, že zvířata vyvážená z Austrálie budou porážena jen ve schválených indonéských provozech splňujících podmínky welfaru.
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Transport ovcí z Austrálie na Střední východ. Zdroj: Animals Australia
Jedna z postižených společností, Brett Cattle Co, o tři roky později podala na ministerstvo žalobu o náhradu škody ve výši padesáti devíti milionů korun. K žalobě se přidaly i další společnosti a celková výše požadovaného odškodného se vyšplhala na čtrnáct miliard korun. Podle rozhodnutí soudu bylo ministrovo nařízení neplatné, jelikož nepočítalo s výjimkou pro společnosti, které již samy dohlíží na welfare vyvážených zvířat.
Právě díky tomuto zákazu se však Austrálie stala jedinou zemí, která vývoz zvířat podmiňuje jejich welfarem na místě určení. Od roku 2011 se tyto vysoké standardy dotkly milionů zvířat v desítkách zemí. Kromě toho se problematika vývozu živých zvířat dostala do povědomí (nejen) australské veřejnosti, která v tu dobu vyžadovala celkový zákaz vývozu zvířat. Zvířeckoprávní aktivisté uvádějí, že bez tohoto zákazu by nikdy k zavedení změn na indonéských jatkách nedošlo.
O transportech živých zvířat se aktivně diskutuje i v Evropě. Například Česká republika je jedním z největších vývozců „hospodářských“ zvířat do Turecka. Zvířata tak musejí absolvovat tisíce kilometrů dlouhou cestu, která trvá i několik dní. Jakmile však opustí území Evropské unie, přestanou se na ně vztahovat naše zákony o ochraně zvířat. Na podmínky, v nichž zvířata tráví desítky hodin během transportů, se snaží upozornit i mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která už několik let pořádá protest proti přepravě živých zvířat.
