Dny na Zemi se postupně prodlužují v důsledku vzdalování Měsíce. Zdroj: Getty Images
Vědci zjistili, že se dny na Zemi postupně prodlužují v důsledku vzdalování Měsíce. Ten se od nás podle nové studie vzdaluje rychlostí přibližně 3,8 centimetru za rok, což snižuje jeho gravitační sílu na naši planetu a zpomaluje její rotaci. Dny se tak prodloužily za posledních 1,4 miliardy let o celých šest hodin. Dříve den trval pouhých 18 hodin, informují britská média.
Dny na Zemi se prodlužují, protože se Měsíc neustále vzdaluje od planety Země. Vzdalování Měsíce od Země způsobuje, že gravitační přitažlivost mezi těmito dvěma tělesy slábne, což zpomaluje otáčení planety a prodlužuje délku dne, uvádí studie publikovaná časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences.
Výzkumníci z University of Wisconsin-Madison použili k rekonstrukci historie sluneční soustavy metodu zvanou astrochronologie. Zjistili, že kratší dny na Zemi byly způsobeny tím, že byl Měsíc k naší planetě blíže. „Když se Měsíc vzdaluje, Země je jako rotující krasobruslař, který když natahuje ruce, zpomaluje,“ vysvětlil dle britského deníku Daily Mail výzkumný profesor Stephen Meyers.
ČTĚTE TAKÉ: První žena v historii obletí Měsíc. Složení nové mise NASA mě překvapilo, přiznává expert
„Všechno se děje kvůli přílivu a odlivu,“ tvrdí podle BBC David Waltham, profesor geofyziky na Royal Holloway University of London, který se dlouhodobě zabývá vztahy mezi vesmírnými tělesy. Podle něj slapové síly zpomalují rotaci Země a Měsíc tuto energii získává jako moment hybnosti.
„Rychlost, s jakou se Měsíc vzdaluje od Země, se v průběhu času rozhodně měnila a bude tomu tak i v budoucnu,“ uvedl doktor Maximilian Eulenfeld z Univerzity v Potsdamu. Měsíc se podle něj nyní vzdaluje od Země rychleji než kdy dříve. V současnosti jde podle výpočtů o rychlost 3,82 centimetru za rok.
Den trval 18 hodin
Dle nových zjištění měl den před 1,4 miliardy let pouze 18 hodin. „Rychleji rotující Země zkrátila délku dne, takže během 24 hodin byly dva východy a dva západy Slunce,“ vysvětluje geofyzik Tom Eulenfeld. To mohlo podle něj snížit teplotní rozdíl mezi dnem a nocí a ovlivnit biochemii fotosyntetických organismů.
Podle nejnovější analýzy se délka průměrného pozemského dne od konce 17. století prodloužila o 1,09 milisekundy za jedno století, jiné odhady uvádějí o 1,78 milisekundy. Ačkoliv se to na první pohled nejeví jako velké číslo, v průběhu 4,5 miliardy let historie Země to podle odborníků mohlo způsobit značné změny.
Vědci se již dlouho snaží odpovědět na otázku vzniku Měsíce. Nejnovější výzkumy ukazují, že mohl vzniknout při kolizi mezi embryonální Zemí a jiným objektem o velikosti Marsu před 4,5 miliardami let. Tato kolize pravděpodobně odštěpila kusy materiálu, které se spojily a vytvořily Měsíc.
Odborníci se domnívají, že tento zemský satelit byl tedy v minulosti mnohem blíže naší planetě než dnes. V současné době leží 384 400 kilometrů od Země. Některé studie uvádějí, že zhruba před 3,2 miliardami let byl od Země vzdálen jen 270 tisíc kilometrů, nacházel se tedy přibližně na 70 procentech své současné vzdálenosti od naší planety.
