Do normálu se nevrátíme ani v roce 2023, varuje Pollert. Odborníci sází na červenec

„Čísla se zmenšují, rozhodně se ale do normálu nevrátíme v červenci ani v roce 2023. Bude to mít setrvačnost několik let,“ předpověděl v Partii lékař Lukáš Pollert.

V sobotu přibylo 1529 případů nákazy. Ve vážném stavu je nejméně lidí od ledna

Koronavirus

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 1 529 případů koronaviru. Za sobotu je to nejméně od 5. září. Víkendové denní přírůstky jsou nižší, testuje se totiž méně. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie se k neděli snížilo na 0,71. Hospitalizovaných s nemocí COVID-19 je nejméně od poloviny října. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Podle matematika ale už v červenci Češi budou žít relativně normální život. „Vidíme, jak epidemie brzdí, reprodukční číslo je 0,8. Hranice, kdy řekneme, že je situace zvládnutá, je, až se dostaneme na 100 detekovaných na 100 tisíc lidí týdně, to znamená 10 tisíc nově nakažených týdně. A tam bychom se měli dostat na začátku května,“ vysvětlil v pořadu René Levínský.

Pokud pak bude fungovat testování a trasování, jsou podle matematika vyhlídky poměrně solidní a dovolí mírný optimismus.

Jak se bude rozvolňovat?

Člen skupiny MeSES, která radí ministerstvu zdravotnictví, také poodkryl, jak by se mohlo rozvolňovat. „Přibližně na hranici 100 nově nakažených na 100 tisíc týdně je možné kompletně otevřít školy, nebo aspoň rotačně druhý stupeň, a začít větší provoz univerzit. Na hranici 70 nakažených na 100 tisíc obyvatel otevřít školky, a tak dál. Čísla tu jsou a je potřeba, aby je ministerstvo nějakým způsobem zpracovalo a představilo,“ uvedl Levínský.

Maláčová: Začátkem května snad vrátíme děti do školek. Izolačka funguje, prodloužíme ji

Školství

„Ideální by bylo, aby se děti do školek vrátily 1. května, budu to prosazovat v pondělí na vládě,“ oznámila po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zároveň řekla, že takzvaná izolačka funguje, proto ji prodlouží. S ostatními ministry se musí shodnout, zda o dva měsíce, nebo jestli ji protáhnou na celý rok.

Biochemik Zdeněk Hostomský i evoluční biolog Jaroslav Flegr se shodli, že školy by si zasloužily otevřít co nejdřív. „Musíme ale testovat PCR, ne nesmyslnými antigenními testy. Můžeme vrátit všechny studenty do škol najednou, ale jen pod krytím PCR testů,“ řekl v Partii Flegr s tím, že masivní testování potřebujeme k rozvolňování.

Promarněná příležitost

Flegr byl také podporovatelem koncertů iniciativy Cesta ze tmy, které ale nakonec ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) zakázal. Na koncertech se mělo v pražské Lucerně setkat až tisíc lidí, kteří se měli prokazovat negativním PCR testem.

„Opravdu to byla cesta ze tmy. Čím víc by bylo takových akcí, tím rychleji bychom vychytávali nebezpečné lidi, a to tím nejpříjemnějším způsobem. Kdy jindy, než když potřebujeme vrátit lidi k normálnímu životu? Promarnili jsme obrovskou příležitost, návrat k normálu jsme prodloužili možná o několik měsíců,“ zdůraznil evoluční biolog.

I podle matematika Levínského koncerty Cesta ze tmy mohly fungovat pod podmínkou, že lidé budou mít negativní PCR test a budou registrováni třeba v aplikaci e-rouška. „Ta pomáhá na akci, kde je tisíc lidí. Potom bych s tím problém neměl,“ podotkl Levínský.

Náklady na PCR i antigenní testy jsou stejné

Podle Flegra jsou navíc náklady na PCR i antigenní testy ve skutečnosti stejné. „Antigenní se musí dělat dvakrát až třikrát týdně, a to je šíleně drahé. Náklady jsou ve skutečnosti stejné jako na PCR testy, které stačí dělat jednou za týden, v podstatě jednou za 14 dní,“ vypočítal biolog.

Ten také chce, aby PCR testy mohli dělat i jiní lidé než jen zdravotníci. Tím se podle Flegra zvýší kapacita. „A cena půjde i pod stovku za test. To nás vrátí k normálu, všechno se bude moct obnovit,“ zdůraznil.