Švédské ženy musí nyní čekat na umělé oplodnění i několik let. Kvůli koronaviru výrazně ubylo dárců spermatu. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirová epidemie pravděpodobně negativně ovlivní počet dětí narozených po umělém oplodnění. Švédské spermobanky totiž čelí nedostatku potřebného materiálu, protože tamní dárci spermatu se kvůli obavám z nakažení koronavirem vyhýbají nemocnicím, kam dříve své sémě chodívali darovat.
Nezanedbatelný počet reprodukčních klinik v zemi tří korunek musí omezit svou činnost a prodlužuje čekací doby na umělé oplodnění. Zatímco před propuknutím koronavirové pandemie se na zákrok čekalo průměrně šest měsíců, za poslední rok se lhůta prodloužila až na 2,5 roku.
„Dochází nám sperma. Nikdy jsme neměli tak málo dárců jako za poslední rok,“ uvedla pro agenturu Reuters Ann Thurin Kjellbergová, ředitelka reprodukční jednotky v Göteborské univerzitní nemocnici. Podle jiných zdrojů z lékařského prostředí, na něž Reuters odkazuje, by se čekací lhůta mohla v příštích měsících ještě prodloužit.
Bojíme se koronaviru
„Je pro nás velmi stresující, že nemůžeme dostat jasný termín pro umělé oplodnění,“ uvedla Elin Bergstenová, osmadvacetiletá učitelka matematiky žijící na jihu Švédska. Bergstenová se se svým manželem několikrát marně pokoušela otěhotnět a před dvěma lety se dozvěděla, že partner je neplodný.
Manželský pár se proto hned rozhodl pro umělé oplodnění, Bergstenová měla v těchto týdnech podstoupit už druhý pokus. Jenže zákrok musel být kvůli nedostatku spermatu odložen. „Je to celonárodní fenomén. Sperma dochází v Göteborgu a Malmö a brzy se jeho nedostatek začne projevovat i ve Stockholmu,“ dodala Kjellbergová.
Viníkem je koronavirová pandemie. Muži, kteří před jejím propuknutím chodili svůj genetický materiál odevzdávat pravidelně, se najednou do nemocnic bojí kvůli riziku nákazy koronavirem chodit. Získat dárce spermatu je navíc ve Švédsku poměrně složitá procedura.
Voláme všechny Švédy
Podle Margarety Kitlinské, která provozuje největší reprodukční kliniku ve Švédsku, trvá až osm měsíců, než se kandidát stane dárcem. Musí totiž podstoupit řadu testů, než se ověří, zda je, či není vhodným adeptem. „Asi jen polovina z těch, kteří nás kontaktují, se mohla stát vhodným dárcem,“ uvedla Kitlinská pro agenturu Reuters.
Některé švédské regiony už využily sociální média k povzbuzení mužů k darování spermatu, ale situace se dál zhoršuje. „Musíme jít do televize a říci švédským mužům, aby přišli,“ uzavřela Kjellbergová.
