Odposlechy a nepodmíněné tresty za týrání zvířat: Co všechno umožní novela trestního zákoníku?

„Nic jsem neviděl, akorát jsem slyšel ránu. Otočím ke dveřím a vidím – Nellina tam leží. Měla krev u pusy. Stál jsem tam a povídám – Nellinko, slyšíš mě? Zachrčela…“ Tak popisoval Stanislav Ševčík poslední chvíle své psí společnice, o níž ho připravil soused Libor Okál. Ten si letos v únoru vyslechl nepravomocný rozsudek, který zahrnoval třicetitisícovou pokutu a podmíněný trest v délce dvaceti měsíců. Takový případ by se ale už opakovat neměl, novela trestního zákoníku totiž umožňuje uložit nepodmíněný trest i tzv. prvopachatelům.

„Trvalo minimálně třiatřicet minut, než fenka v bolestech zemřela. Podmíněný trest není výchovný, proto jsme navrhovali uložení trestu nepodmíněného,“ řekl u soudu advokát Robert Plicka, který zastupoval majitele fenky. Ten se bohužel vynesení rozsudku nedožil.

Podle organizace Hlas zvířat, která novelu trestního zákoníku prosazovala, soudce během přelíčení výslovně uvedl, že by rád uložil nepodmíněný trest. Jenže s ohledem na skutečnost, že týrání zvířat nemá sazbu vyšší než 5 let (v tomto případě byla sazba dokonce pouze šest měsíců až 3 léta), nemohl uložit nic jiného než podmínku. Právě to má novela, kterou v úterý schválili poslanci, změnit.

Historický den

Nejen nepodmíněné tresty prvopachatelům, ale také možnost nařízení odposlechů, snazší získání povolení k domovní prohlídce nebo zákaz držení a chovu zvířat až na deset let – to všechno se stává funkčním nástrojem v boji proti tyranům i množitelům. Právě množírny totiž novela nejen definuje, ale také postihuje. „Dnes je historický den nejen pro zvířata, ale i pro společnost jako celek.,“ řekl po hlasování v Poslanecké sněmovně autor novely trestního zákoníku a advokát Robert Plicka. „Díky naší novele ČR již brzy nebude označována za množírnu Evropy. Cítíme obrovskou radost a zadostiučinění všemu, co jsme této novelizaci věnovali a úctu a díky ke všem poslancům a senátorům, kteří novelu podpořili a dali tak jasně vzkaz všem tyranům zvířat, že týrání zvířat se v České republice již nebude vyplácet.“

Robert Plicka, TOP 09, Hlas zvířat, ale i organizace Home 4 Pets a AniDef – útulek Žim strávily tisíce hodin nejen prací na novele, ale také diskuzemi, konferencemi a sbíráním podpisů lidí, kteří se k požadavku zvýšení trestů za týrání zvířat připojili. Petici s necelými 37 tisíci podpisy pak na konci února převzala předsedkyně petičního výboru Helena Válková (ANO), která na místě slíbila, že novelu podpoří. „Jsme nesmírně rádi, že naše dvouleté snahy o prosazení v praxi tak potřebné novely trestního zákoníku, konečně přineslo kýžený efekt. Od roku 2013 se téměř denně zdarma zabýváme případy týrání zvířat a množíren a téměř ve všech případech jsme narazili na nedostatečnou legislativu, která tyranům zvířat nahrávala,“ uvedla předsedkyně organizace Hlas zvířat Tereza Plicka.

Cesta samotné novely trestního zákoníku byla nejen zdlouhavá, ale také „kostrbatá“. Během prosincového hlasování poslanci návrh notně zeštíhlili, neprošlo ani zvýšení trestních sazeb, ani postihování množitelů. Senát však neúplnou novelu vrátil zpět do Sněmovny s tím, že dávají poslancům „druhou šanci na nápravu“. Ta byla maximálně využita, když se v úterním hlasování postavilo za vyšší tresty tyranům 133 poslanců.