Dopad rakety v Polsku: Svědci mluví o ráně, která by probudila mrtvé. Generál přidal varování
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Neznámý objekt narušil polský vzdušný prostor.
U města Tarnawa-Kolonia vznikl desetimetrový kráter.
Mohlo jít o ruskou střelu Ch-101 s velkou náloží.
Jak mají obyvatelé v případě útoku správně reagovat?
Raketa, která ve čtvrtek dopadla na polské území, způsobila ránu, která by „probudila mrtvé“, popsali svědci incidentu. Polský generál Jarosław Kraszewski má za to, že mohlo jít o poruchu zbraně, ale nevyloučil ani ruskou cílenou provokaci. Zároveň upozornil, že místní samosprávy v Lublinském vojvodství i samotná obec reagovaly pozdě. Popsal také chybu, kterou místní obyvatelé udělali.
Ve čtvrtek ve 3:40 ráno narušil neznámý objekt vzdušný prostor Polska. Vojenský vrtulník následně objevil desetimetrový kráter poblíž města Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství, které leží zhruba 300 kilometrů od českých hranic. „Pravděpodobně jsme měli co do činění s řízenou střelou,“ uvedl pro web Polsat News generál Jarosław Kraszewski.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové táhnou na dvě klíčová města na Donbase. Srovnávají je se zemí, připouštějí Ukrajinci
Podle něj je třeba zvážit dva scénáře. V prvním případě objekt vstoupil do polského vzdušného prostoru v rámci provokace, jejímž cílem bylo otestovat připravenost polských systémů. Ve druhém případě došlo k poruše. „Obávám se, že druhý scénář je pro nás mnohem nebezpečnější než první, protože se nikdy neví, kdy, ze kterého směru dorazí. Pokud je zařízení vadné, nikdy nevíme, kam poletí a co bude dělat,“ řekl generál.
Čtěte také
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. „Všechno nasvědčuje tomu, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101, ale chceme si být stoprocentně jisti typem rakety a tím, kdo ji odpálil,“ oznámil později polský premiér Donald Tusk. „Pokud by se jednalo o střelu s plochou dráhou letu, hlavice by mohla mít 90 kg nebo více, takže se jedná o poměrně velké množství výbušniny,“ podotkl generál.
Místní obyvatelé, kteří byli kvůli období sklizně vzhůru, popsali, že výbuch byl opravdu silný. „Zvedla se střecha. Vyváželi jsme kombajny, bylo asi tři čtvrtě na čtyři, myslel jsem, že jsou rozbitá okna,“ řekl jeden z obyvatel jménem Andrzej webu Polsat News. „Já jsem byl vzhůru, ale všichni se hned probudili, malé děti. Je zázrak, že se okna nerozbila,“ dodal s tím, že neslyšel žádné poplašné signály.
Další svědek, Tadeusz, popsal, že se vše odehrálo „ve zlomku vteřiny“. „Nejprve se ozval zvuk blížícího se objektu, následovaný velmi hlasitou explozí,“ uvedl muž, který bydlí asi půl kilometru vzdušnou čarou od místa, kde objekt dopadl. „Nespal jsem. Ozvala se hlasitá rána a všechno se otřáslo. Bylo to tak silné, že by to, jak se říká, probudilo mrtvé,“ dodal.
Podle Kraszewského reagovaly místní samosprávy v Lublinském vojvodství i samotná obec pozdě. „Měli bychom mít zavedené mechanismy, aby v případě spuštění alarmu každý věděl, kam utéct, kde se schovat a co dělat. Nejde o to, abychom najednou volali na tísňovou linku 112 a ptali se, co se děje. Obyvatelé lublinské oblasti nasedli do aut a jeli k přátelům. To je to nejhorší, co můžete udělat. Nejdřív se musíte schovat,“ vysvětlil generál s tím, že je potřeba pořádat systematická školení nejen na pracovištích, ale i doma, organizovaná na úrovni místní samosprávy. „Pokud neexistuje žádný pravidelný výcvik, pak se nikdy nepoučíme. Nemáme důvod se tady obelhávat,“ řekl generál Kraszewski.
Čtěte také
Raketa Ch-101 patří do řady konvenčních a jaderných střel s plochou dráhou letu, odpalovaných ze vzduchu, vyvinutých a nasazených Ruskem. Je navržena tak, aby překonala systémy protivzdušné obrany a radary letem v nízkých výškách. Předpokládá se také, že její přesnost je poměrně vysoká, jelikož využívá elektronickou satelitní navigaci. Dolet rakety se uvádí mezi 2 500 a 2 800 kilometry, ačkoli nepotvrzené zprávy ruského ministerstva obrany uvádějí, že maximální dolet je až 4 500 kilometrů.
Drony dříve doletěly až k Varšavě
Pro Polsko nejde o první případ, kdy na jeho území dopadla raketa nebo dron. K prvnímu případu došlo 18. listopadu 2022, kdy východopolský Przewodów, ležící nedaleko hranice s Ukrajinou, zasáhla raketa a zabila dva lidi. Také tehdy Rusko předtím proti Ukrajině zahájilo masivní vzdušný útok a na polské území dopadla podle polských odborníků střela S-300 odpálená ukrajinskou protileteckou obranou.
V dubnu 2023 v lese nedaleko Bydhoště na severozápadě Polska lidé našli pozůstatky několikametrové ruské řízené střely Ch-55, která není v polské výzbroji. Tyto střely, vypouštěné z bombardérů, používá Rusko k útokům na Ukrajinu. Střela, která mohla na místě být několik týdnů i měsíců, byla podle rádia RMF FM vyzbrojena bojovou hlavicí. Na konci roku 2023, 29. prosince, do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila. Raketa byla v Polsku asi tři minuty a pronikla asi 40 kilometrů do hloubi polského území.
Čtěte také
Ke dvěma případům došlo i v roce 2024. Při útoku na západní Ukrajinu 24. března Rusko narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor. Informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v alianci. Polské i spojenecké stíhačky tehdy byly připraveny zasáhnout. Na konci srpna při rozsáhlém ruském útoku proti Ukrajině vletěl na polské území neznámý objekt, uvedlo vedení polské armády. Přes hranice přeletěl zřejmě na úrovni ukrajinského města Červonohrad. Podle trajektorie letu, rychlosti a výšky šlo zřejmě o bezpilotní letoun, například typu Šáhed, který Rusko ve velkém používá při útocích na Ukrajinu. Trosky se nenašly, podle polské armády mohl stroj letět dál nebo se vrátit nad Ukrajinu.
Dva případy Polsko zaznamenalo i v roce 2025. 20. srpna v Rusku vyrobený dron Šáhed havaroval v kukuřičném poli v obci Osiny v Lublinském vojvodství, asi 100 kilometrů západně od ukrajinské hranice. Varšava to tehdy označila za provokaci a u Moskvy si formálně stěžovala. O necelý měsíc později – 10. září – Polsko nalezlo trosky 16 ruských dronů. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy. Bezpilotní letouny opakovaně narušily polský vzdušný prostor a polská armáda se spojenci z NATO proti nim zasáhla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Odevzdaně čekají na smrt. Ukrajinci ukázali záběry přesných úderů na ruské vojáky
