Vlajka Evropské unie Zdroj: Flickr.com
Navzdory složité ekonomické a epidemiologické situaci v Evropě čím dál více občanů členských států důvěřuje Evropské unii. Vyplývá to z nedávného rozsáhlého průzkumu Evropské komise, který ukázal, že lidé více věří také euru. Vidí v něm bezpečný přístav v časech neřízené fiskální politiky.
Koronavirová pandemie a složitá ekonomická situace – to jsou hlavní dvě hrozby, které obyvatelé členských států Evropské unie považují za nejpalčivější. Ačkoli se epidemiologická i finanční kondice jednotlivých zemí v unii výrazně liší, jako celek občané členských států stále více a více důvěřují Bruselu.
V současnosti plně důvěřuje politice Evropské unie 49 procent občanů ve 27 členských státech. To je největší číslo od roku 2008, kdy ve světě vypukla velká ekonomická krize. Ve dvaceti státech věří unii nadpoloviční většina obyvatel. Vůbec největší popularitu má Brusel v Portugalsku a Irsku, kde mu důvěřuje 78, respektive 74 procent občanů.
Výzkum Evropské komise, kterého se zúčastnilo téměř 30 tisíc lidí, odhalil, že si Evropané dělají těžkou hlavu ze současné ekonomické situace. Jako dobrou ji v současnosti hodnotí jen 29 procent respondentů. Důvěra v národní ekonomiky států Evropské unie je tak nejnižší od roku 2013. Nejvyšší je v Lucembursku (86 procent) a nejnižší v Itálii (sedm procent), kterou minulé jaro zdevastovala koronavirová pandemie.
Stabilní euro?
V době, kdy americká centrální banka Fed tiskne biliony dolarů jak na běžícím páse, lidé vidí bezpečný přístav v Evropské centrální bance. Měně euro totiž důvěřuje 79 procent dotazovaných, což je největší číslo od roku 2004, kdy do Evropské unie vstoupila i Česká republika. Vůbec největší popularitu má euro opět v Portugalsku, kde se s ním sžilo 95 procent občanů.
Ačkoli Evropané vnímají pandemii jako současnou největší hrozbu, zároveň věří, že se situace na kontinentu brzy zlepší. Přes 60 procent respondentů doufá, že by se mohla Evropa vzpamatovat do roku 2023. K tomu by měl napomoci plán Evropské centrální banky rozdat členským státům v rámci stimulačního balíčku celkem 750 miliard eur (19 bilionů korun).
Sporná zůstává v unii otázka vakcinace. Hned, jak to bude možné, se chce v členských státech naočkovat 45 procent lidí. Dvacet procent respondentů plánuje očkování výhledově a 12 procent dotazovaných sdělilo, že se zřejmě očkovat nikdy nenechá.
