Výbuch Černobylu vyvolala souhra dvou okolností. Cesta k jaderné katastrofě minutu po minutě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Zkouška, která se změnila v nejhorší jadernou havárii.
- Ambiciózní inženýr a sovětský přístup: Co se stalo?
- Během vteřin se výkon reaktoru zdvojnásobil. Proč?
- Jak dlouho trvala evakuace 135 tisíc lidí?
Přesně před čtyřiceti lety se odehrála jedna z nejhorších jaderných havárií v lidských dějinách. V noci z 26. na 27. dubna se v Černobylu potkaly dvě osudové okolnosti, které vedly k explozi čtvrtého reaktoru tamní jaderné elektrárny. Pojďme si nyní minutu po minutě celou událost zrekonstruovat tak, jak podle pozdějšího vyšetřování probíhala. Jak se vůbec může rutinní zkouška reaktoru zvrhnout v událost, která zahubila desítky až stovky lidí a zničila zdraví tisícům dalších?
Měl to být rutinní test, který měl být proveden už před spuštěním elektrárny. V noci z 26. na 27. dubna 1986 se však právě tenhle rutinní test zvrhl ve zřejmě nejhorší jadernou havárii v dějinách. Měl ověřit to, zda elektrárna při výpadku proudu dokáže „utáhnout" své vlastní chlazení tak dlouho, dokud nenaběhnou záložní systémy. Zkouška měla být provedena už o den dříve, nicméně požadavek z Kyjeva ji opozdil - chystaly se totiž oslavy prvního máje a spotřeba energie byla zvýšená. Nakonec tak zkoušku prováděla noční směna, která s jejím plánovaným průběhem nebyla dokonale seznámena. Řídil ji Anatolij Djatlov, ambiciózní a tvrdý jaderný inženýr a člen komunistické strany, který bojoval o místo ředitele elektrárny a úspěšně provedený test by ho zřejmě posunul na stranickém i kariérním žebříčku výše. Byl ilustrací sovětského přístupu „poroučení větru, dešti," kdy chtěl politickým přístupem ovládnout jadernou energii - to byl první faktor, který zřejmě způsobil havárii.
Následující seznam zásadních událostí z elektrárny vychází ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která vyšla v roce 1993 a poskytuje kompletní náhled na událost bez zásahů sovětské propagandy.
26. dubna 1986
00:00
Noční směna přebírá kontrolu nad elektrárnou a dále snižuje výkon reaktoru, který celý den běžel asi na 50 procent výkonu. Minimální výkon elektrárny pro test je 700 megawattů.
00:38
Chybou jednoho z inženýrů výkon klesá dál až na 30 megawattů. V tu chvíli by se měl test zastavit stejně jako reaktor. To by se mělo dít automaticky, obsluha však tyto systémy vypnula.
00:42
Djatlov nařizuje místo vypnutí reaktoru prudké zvýšení výkonu, kterého chce docílit úplným vysunutím regulačních tyčí, které slouží v reaktoru jako brzda štěpení. Dojde sice k rychlému zvýšení výkonu, ale hrozí, že operátoři nad reaktorem ztratí kontrolu. A výkon se skutečně zvyšuje, během pár minut je na 200 MW.
01:22
Reaktor stále běží na 200 MW, ale není v něm dostatek regulačních tyčí. Zde je poslední šance havárii oddálit. Kdyby obsluha reaktor zastavila, výkon by se snížil.
1:23:04
Operátoři odpojují turbínu, která vyrábí elektřinu a prakticky tak zastavují průtok vody v reaktoru. Ten ale pořád "topí" a voda se nekontrolovatelně zahřívá. Roste počet neutronů v aktivní zóně a výkon reaktoru se začíná zvyšovat.
1:23:40
Výkon reaktoru se zdvojnásobuje každou sekundu a ve velíně propuká panika. Djatlov přikazuje zasunout regulační tyče. Ty jsou však vlivem nevhodné sovětské konstrukce reaktoru na konci místo grafitu zakončeny kovem, který místo aby řetězovou reakci zastavil, naopak ji ještě urychlí. Jádro se začíná tavit. To je zřejmě druhý faktor, který v kombinaci s Djatlovovým vedením způsobil to, že místo nezdařené zkoušky vypukla katastrofa.
1:23:44
Vlivem obrovského tlaku uvnitř reaktoru se odtrhává jeho víko, které váží 1000 tun. Pod ním se generuje vodík, který okamžitě vybuchuje. Do okolí elektrárny je explozí rozmetáno 50 tun paliva a přes 700 tun radioaktivního hořícího grafitu.
1:26
Spouští se požární alarm a na místo vyrážejí první hasiči. Nikdo netuší, co se stalo. Djatlov a posádka ve velíně nevěří, že došlo k nehodě a posílají dva kolegy zkontrolovat, co se stalo. Ti nevěří vlastním očím, když zjistí, že reaktoru chybí víko a střecha. Při tom dostávají smrtelnou dávku radioaktivity.
15:00
Teprve druhý den si sovětské vedení začíná uvědomovat, co se vlastně stalo. Až když se v helikoptéře nad zničenou elektrárnou proletí Valerij Legasov ze sovětského institutu jaderné energie, navrhuje okamžitou evakuaci blízké Pripjati a okolí. Ta začíná další den a trvá neuvěřitelný týden, než je evakuováno všech 135 tisíc lidí z oblasti.
27. dubna 1986
Požár elektrárny stále není uhašen. Generál Pikalov, který místo obhlíží z auta s radiační ochranou, nařizuje začít na reaktor z vrtulníků sypat písek, jíl a karbid boru, který dokáže odstínit radioaktivitu. Jde však o velmi nebezpečnou aktivitu, při které jeden z vrtulníků havaruje a jeho posádka zahyne.
28. dubna 1986
Svět se večer dozvídá zprávu, že v černobylské elektrárně došlo k nehodě. Vyhlašuje se třicetikilometrová zakázaná zóna kolem elektrárny, která funguje dodnes.
Nebezpečí však ani poté neklesalo. Ještě počátkem května museli důlní hasiči odčerpávat vodu pod reaktorem, aby nedošlo k další explozi v důsledku nahromaděné páry. Ani tím však příběh Černobylu neskončil. Byl vytvořen obří betonový sarkofág, do kterého byla celá budova čtvrtého reaktoru zalita. V něm je uzavřeno podle odhadů 200 tun radioaktivního grafitu a 16 tun uranu a plutonia.
Právě v těchto dnech si svět připomíná 40 let od Černobylské havárie a na CNN Prima NEWS jsme si pro vás připravili seriál, který katastrofu mapuje. Život kolem Černobylu se však ani po evakuaci obyvatel nezastavil. O tom, jak vypadal život v radioaktivní zóně pro ty, kteří se o místo havárie museli starat i pro ty, kteří si na návštěvách zóny udělali výnosný byznys, si budete moci přečíst v pokračování našeho seriálu.
PODÍVEJTE SE: USA míří na Mars. Měsíc je jen mezistanice, řekl expert. Kdy by mohly rudou planetu pokořit?
V médiích působí od roku 2012, specializuje se na reportáže z terénu všeho druhu a na zahraniční zpravodajství zejména o Ukrajině. Má rád kočky, opuštěná místa, počítačové hry a vaření. (Jiri.Masojidek@iprima.cz)
