Nemocnice v Benešově, Mladé Boleslavi a Kolíně vyhlásily stav hromadného postižení osob. Během středy či čtvrtka lze totéž očekávat v dalších středočeských zdravotnických zařízeních, případně plošně v celém kraji, sdělila hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Podle hejtmanství je ve středočeských nemocnicích 768 pacientů s koronavirem, z toho 156 ve vážném stavu. Situace se zhoršuje ve všech okresech kraje. Krajský krizový štáb bude proto ve čtvrtek zvažovat vyhlášení stavu hromadného postižení pro celé území kraje, řekla odpoledne mluvčí hejtmanství Martina Kemrová.
Velký přehled nemocnic: Vyčerpání, nakažený personál, rušení operací. Kde je nejhůř?
Nemocnice bijí na poplach. Téměř ve všech krajích je situace nejvážnější za celou dobu pandemie. Aktuálně leží v nemocnici s covidem 8 162 pacientů a z toho 1 661 v těžkém stavu. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je současná situace v nemocnicích mimořádně vážná a jejich rezervní kapacita je nejnižší od začátku pandemie. Ptali jsme se i přímo jednotlivých nemocnic a přinášíme vám jejich výpovědi o denní realitě.
Podle krajského radního pro zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) se kapacita nemocnic blíží vyčerpání. Na jednotkách intenzivní péče je volných devět lůžek pro covidové pacienty. „Situce není růžová, nelepší se, ale zatím to není tak dramatické, že bychom byli úplně na nule. Ale je to v podstatě číslo, které se té nule limitně blíží,“ uvedl Pavlík.
Benešovská Nemocnice Rudolfa a Stefanie podle Peckové vyhlásila stav hromadného postižení v 8:00, mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice o hodinu později. „Situace se vyvíjí velmi rychle, během dnešního či zítřejšího dne lze očekávat vyhlášení stavu hromadného postižení osob v dalších nemocnicích, případně plošně v celém kraji,“ dodala ve středu hejtmanka.
Zbývají poslední lůžka
V mladoboleslavské i benešovské nemocnici jsou podle Pavlíka vytížená oddělení ARO a JIP. „V každém tom zařízení je jedno lůžko volné,“ uvedl radní. Co se týká počtu pacientů, nejhorší situace začíná být podle Pavlíka v Kolíně, kde je v posledních dnech výrazný nárůst počtu případů.
V kolínské nemocnici patří mezi důvody vyhlášení stavu postižení podle předsedy představenstva nemocnice Petra Chudomela především vysoký počet hospitalizovaných pacientů s covidem, celková vyčerpanost lůžek i výrazně rostoucí počet nakažených v okrese Kolín. „Vyčerpanost lůžek na JIP a umělé plicní ventilaci dosahuje 98 procent,“ uvedl Chudomel.
Pokud odmítnete test v práci, můžete dostat i výpověď, varují právníci
Pokud jako zaměstnanec odmítnete na pracovišti podstoupit testování na koronavirus, nesmíte do práce. Navíc to může vést až k tomu, že dostanete výpověď. Shodují se na tom právníci, kteří se zabývají pracovním právem. Povinnost testování ve firmách vláda schválila v pondělí a už od středy se plošné testování rozjelo naplno ve firmách s více než 250 zaměstnanci.
Péče bude zajištěna nadále. „Jsme pod tlakem covidových, ale i necovidových pacientů, kteří jsou stejně závažně nemocní jako ti covidoví. Jsme nuceni hledat vyváženost v našich kapacitách, abychom byli schopni naplnit poptávku z obou stran,“ dodal Chudomel.
Co znamená stav hromadného postižení
Kvůli vyčerpání kapacit v nemocnicích ke stejnému opatření přikročil již dříve Pardubický kraj. Stav hromadného postižení je mimořádnou událostí, při níž se zdravotnické zařízení dostává do režimu provozu, kdy úroveň poskytované péče kvůli nedostatku zdrojů už neodpovídá běžnému standardu poskytování zdravotní péče v ČR.
„Poskytovatel zdravotní péče jej vyhlásí v případě vyčerpání všech běžně provozovaných i reprofilizovaných lůžkových kapacit, kdy již není schopen další kapacity vytvořit či při dalším navyšování počtu lůžek garantovat očekávaný rozsah a kvalitu poskytované péče,“ dodala Pecková.
Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála není stav hromadného postižení osob žádným mimořádným stavem, ale popisem situace a chování záchranářů například po hromadných nehodách. Pro nemocnice a pacienty a jejich práva nemá takový krok žádný dopad, míní právník.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) novinářům řekl, že pardubický krok chápe především jako konstatování faktu. „Souvisí se způsobem, jak zdravotnická zařízení odbavují nebo řeší případy, je to stav, kdy není možné poskytnout ideální péči všem a je třeba začít uplatňovat nějaké priority,“ uvedl po jednání Ústředního krizového štábu.