360°, Alexandr Vondra, Mikuláš Peksa, Petr Bartoň, Štěpán Chalupa, Jana Matesová, Štěpán Křeček - 14.9. v 21:30
Řada studentů nemá problém hradit si poplatky spojené se studiem na vysoké škole, řekla ekonomka Jana Matesová v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v reakci na návrhy určitých plateb v rámci veřejného školství. Ekonom Štěpán Křeček následně označil za problém na státem financovaných univerzitách vysokoškoláky, kteří jsou ke vzdělání přihlášeni pouze kvůli úlevám či zvýhodněním. Podobnou praxi označil za vysávání systému s tím, že si pouze chtějí „prodloužit volno po střední škole“.
Matesová zdůraznila, že diskuze o zpoplatnění probíhají v rámci vysokých škol. „Existují u nás desítky soukromých univerzit, kde si studenti platí zcela vše. Je vidět, že řada studentů s tím problém nemá. Mluvíme o zápisném, nákladech na opakování zkoušek či poplatků za prodlužování studia nad rámec standardní doby,“ pronesla v pořadu 360°.
ČTĚTE TAKÉ: Zápisné přinese do vysokých škol více peněz, míní Bek. Odradí to studenty, odmítá rektorka
Také Křeček připomněl, že veřejné školství je zcela financováno státem. Právě z toho důvodu je nezřídka využíván mladými lidmi k nejrůznějším výhodám. „Mnoho studentů se zapisuje jen s úmyslem školu nedokončit, ale pouze mít status studenta, tudíž nemuset platit odvody. Chtějí si spíše prodloužit volno po střední škole. Takovému vysávání systému bychom měli zabránit,“ nastínil poradce premiéra Petra Fialy v pořadu 360°.
Za nevyhnutelné označil důrazné rozdělení studentů na ty, kteří to myslí se svým oborem vážně, a ty, kteří chtějí pouze čerpat výhody bez cíle školu dokončit. Návrhy ministra školství Mikuláše Beka na pokrytí výdajů zvýšením daní firem s vysokými příjmy by se podle něj minuly účinkem.
„Windfall tax je zcela mimořádný druh daně a není vhodný pro financování školství, které vyžaduje dlouhodobý rámec rozpočtu. Nejde ho financovat jednorázovými mimořádnými příjmy,“ řekl.
Škrtat a propouštět ve školství se nebude. Jednáme naopak o přidání 11 miliard, tvrdí Bek. Podívejte se v reportáži:
Celková debata o vysokém školství se podle Křečka ubírá špatnou cestou. „Zúžili jsem ji na frázi, že čím více peněz dáme do školství, tím vzdělanější bude naše mladá generace. Nedával bych rovnítko mezi tím, kolik přijde peněz ze státního rozpočtu a jak budou mladí vzdělaní. V posledních letech jsme enormním způsobem navýšili rozpočet, ale když se podíváme na výsledky našich absolventů, často stagnují. Dokonce se propadají v rámci mezinárodního srovnání,“ doplnil.
Matesová: Je důležité, aby ministři s návrhy nehandlovali
Hosté probrali i vládní kroky ohledně státního rozpočtu pro rok 2024. Změny v prohlášeních podle Matesové vypovídají o nerozhodnosti kabinetu Petra Fialy. „Letos se koalice jako jeden muž rozhodla, že deficit státního rozpočtu pro příští rok bude činit 210 miliard. A přes to vlak nejede. A člověk by taková slova bral, že to je tedy pětikoaliční dohoda a že je nezbytné, aby si jednotliví lídři stran své ministry ukočírovali. Každá větší změna nepůsobí dobře,“ myslí si.
Přesto ocenila, že vláda ve „velmi obtížné globálně ekonomické době“ drží jako celek, i když se skládá z pěti subjektů. „Jsem ráda, že nejsme v situaci Slovenska se vším, co se tam odehrává. Nicméně je také potřeba, aby si to uvědomili samotní ministři a s návrhy nehandlovali. Tohle není žádný koňský trh,“ podtrhla ekonomka.
Křeček je pro změnu přesvědčen o tom, že o záležitostech státního rozpočtu není vhodné se bavit v absolutních číslech. „Důležité je, abychom si vždy v poměru k hrubému domácímu produktu udržovali to, že rok od roku bude míra zadlužování stále menší,“ prohlásil.
„Na druhou stranu není v pořádku, že nad rámec dohody předsedů politických stran následně přichází jednotliví ministři s tím, že se jí vzpouzejí. To je podle mě už za hranou. Ale to je věc politická, ne ekonomická,“ dodal.
