Ze zemí EU je suverénně nejvíc nabíječek v Nizozemsku — 90 000. Zdroj: Getty Images
Studie zveřejněná Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) ukazuje propastné rozdíly v rozšíření nabíjecí infrastruktury v rámci zemí EU. Zatímco v Německu a především rozlohou malém Nizozemí mají řidiči k dispozici desetitisíce nabíječek elektromobilů, v jiných zemích se musejí spokojit jen s desítkami.
Německo a Nizozemsko tvoří méně než 10 % celé rozlohy EU, na jejich území je však dislokována rovná polovina všech nabíječek elektromobilů v Unii. Zbývající polovina je rozptýlena v ostatních 25 zemích, které pokrývají 90 % rozlohy unijního regionu. Právě uvedené elektromobilní velmoci mají přitom v rámci EU zásadní slovo v zavádění pro-elektromobilní evropské legislativy.
Mapa znázorňující rozložení nabíjecích bodů pro elektromobily v EU. Zdroj: se svolením ACEA
Bohatí a chudí, velcí a malí
Rozdíl mezi zeměmi v horní a dolní části žebříčku je obrovský. Nizozemsko – země s největší infrastrukturou – má téměř 1 600krát více dobíjecích míst než země s nejmenší infrastrukturou (Kypr s pouhými 57 nabíjecími místy). Jenom Nizozemci mají tolik nabíječek jako 23 členských států dohromady. Pokud jde o četnost dobíjecích bodů, existuje jasné rozdělení mezi zeměmi střední a východní Evropy na jedné straně a zeměmi západní Evropy na straně druhé.
Česko se v tomto porovnání aktuálně nachází v dolní polovině žebříčku. Na konci loňského roku bylo v Česku evidováno asi 950 dobíjecích stanic a na nich celkem 1 858 nabíjecích bodů. V prvním čtvrtletí letošního roku MPO eviduje 978 nabíječek a 1 908 bodů, takže lze předpokládat, že se počet nabíjecích stanic brzy přehoupne přes 1 000. Česku v roce 2021 vzrostl průměrný počet dobíjecích stanic na jeden tisíc obyvatel na 0,25 stanice, zatímco v roce 2020 to bylo pouze 0,09 stanice. Spolu se Švédskem, Rakouskem a Švýcarskem patří Česko mezi čtveřici zemí, které během jednoho roku v budování dobíjecí infrastruktury významně pokročily. I přes razantní nárůst množství nabíjecích stanic jsme však v evropském kontextu pořád daleko za průměrem. Jiné země EU jsou na tom ale ještě mnohem hůř.
Například velká „východní“ země jako Rumunsko – asi šestkrát větší než Nizozemsko či Česko – má pouze 0,4 % všech dobíjecích míst v EU (ČR má 0,7 %). Přestože za posledních pět let došlo v EU k výraznému nárůstu počtu dobíjecích bodů (+180 %), celkový počet (307 tisíc) zdaleka nedosahuje požadované úrovně. Aby byly splněny cíle CO2, prodej elektrických vozidel bude muset ve všech zemích EU výrazně narůst.
Nedávná studie ukazuje, že do roku 2030 by bylo zapotřebí až 6,8 milionu veřejných nabíjecích stanic, aby bylo dosaženo navrhovaného 55% snížení emisí CO2 pro automobily – což znamená, že musíme zaznamenat více než 22násobný růst za méně než 10 let. Situaci má pomoci řešit nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR), které loni navrhla Evropská komise. Ambice tohoto plánu jsou podle ACEA příliš nízké.
„Některé země jsou se zaváděním infrastruktury napřed, většina ale výrazně zaostává,“ uvedl generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema. „Vyzýváme tvůrce politik, aby posílili AFIR, aby mohla dosáhnout cíle vybudovat hustou evropskou síť nabíjecích stanic, která se bude rozprostírat od severu k jihu a od východu na západ,“ doplnil.
Země EU s největším počtem nabíjecích bodů
| Pořadí | Země | Počet nabíjecích bodů |
|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko | 90 284 |
| 2. | Německo | 59 410 |
| 3. | Francie | 37 128 |
| 4. | Švédsko | 25 197 |
| 5. | Itálie | 23 423 |
| zdroj: ACEA |
Země EU s nejmenším počtem nabíjecích bodů
| Pořadí | Země | Počet nabíjecích bodů |
|---|---|---|
| 1. | Kypr | 57 |
| 2. | Malta | 98 |
| 3. | Litva | 207 |
| 4. | Estonsko | 385 |
| 5. | Lotyšsko | 420 |
| zdroj: ACEA |
