Elektromobily jen pro bohaté? Mapa jejich rozšíření v Evropě hovoří jasnou řečí

Studie zveřejněná Evropským sdružením výrobců automobilů (ACEA) ukazuje propastné rozdíly v rozšíření nabíjecí infrastruktury v rámci zemí EU. Zatímco v Německu a především rozlohou malém Nizozemí mají řidiči k dispozici desetitisíce nabíječek elektromobilů, v jiných zemích se musejí spokojit jen s desítkami.

Německo a Nizozemsko tvoří méně než 10 % celé rozlohy EU, na jejich území je však dislokována rovná polovina všech nabíječek elektromobilů v Unii. Zbývající polovina je rozptýlena v ostatních 25  zemích, které pokrývají 90 % rozlohy unijního regionu. Právě uvedené elektromobilní velmoci mají přitom v rámci EU zásadní slovo v zavádění pro-elektromobilní evropské legislativy.

Bohatí a chudí, velcí a malí

Rozdíl mezi zeměmi v horní a dolní části žebříčku je obrovský. Nizozemsko – země s největší infrastrukturou – má téměř 1 600krát více dobíjecích míst než země s nejmenší infrastrukturou (Kypr s pouhými 57 nabíjecími místy). Jenom Nizozemci mají tolik nabíječek jako 23 členských států dohromady. Pokud jde o četnost dobíjecích bodů, existuje jasné rozdělení mezi zeměmi střední a východní Evropy na jedné straně a zeměmi západní Evropy na straně druhé.

Česko se v tomto porovnání aktuálně nachází v dolní polovině žebříčku. Na konci loňského roku bylo v Česku evidováno asi 950 dobíjecích stanic a na nich celkem 1 858 nabíjecích bodů. V prvním čtvrtletí letošního roku MPO eviduje 978 nabíječek a 1 908 bodů, takže lze předpokládat, že se počet nabíjecích stanic brzy přehoupne přes 1 000. Česku v roce 2021 vzrostl průměrný počet dobíjecích stanic na jeden tisíc obyvatel na 0,25 stanice, zatímco v roce 2020 to bylo pouze 0,09 stanice. Spolu se Švédskem, Rakouskem a Švýcarskem patří Česko mezi čtveřici zemí, které během jednoho roku v budování dobíjecí infrastruktury významně pokročily. I přes razantní nárůst množství nabíjecích stanic jsme však v evropském kontextu pořád daleko za průměrem. Jiné země EU jsou na tom ale ještě mnohem hůř.

Například velká „východní“ země jako Rumunsko – asi šestkrát větší než Nizozemsko či Česko – má pouze 0,4 % všech dobíjecích míst v EU (ČR má 0,7 %). Přestože za posledních pět let došlo v EU k výraznému nárůstu počtu dobíjecích bodů (+180 %), celkový počet (307 tisíc) zdaleka nedosahuje požadované úrovně. Aby byly splněny cíle CO2, prodej elektrických vozidel bude muset ve všech zemích EU výrazně narůst.

Nedávná studie ukazuje, že do roku 2030 by bylo zapotřebí až 6,8 milionu veřejných nabíjecích stanic, aby bylo dosaženo navrhovaného 55% snížení emisí CO2 pro automobily – což znamená, že musíme zaznamenat více než 22násobný růst za méně než 10 let. Situaci má pomoci řešit nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR), které loni navrhla Evropská komise. Ambice tohoto plánu jsou podle ACEA příliš nízké.

„Některé země jsou se zaváděním infrastruktury napřed, většina ale výrazně zaostává,“ uvedl generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema. „Vyzýváme tvůrce politik, aby posílili AFIR, aby mohla dosáhnout cíle vybudovat hustou evropskou síť nabíjecích stanic, která se bude rozprostírat od severu k jihu a od východu na západ,“ doplnil.

Země EU s největším počtem nabíjecích bodů

Pořadí Země Počet nabíjecích bodů
1. Nizozemsko 90 284
2. Německo 59 410
3. Francie 37 128
4. Švédsko 25 197
5. Itálie 23 423
zdroj: ACEA

Země EU s nejmenším počtem nabíjecích bodů

Pořadí Země Počet nabíjecích bodů
1. Kypr 57
2. Malta 98
3. Litva 207
4. Estonsko 385
5. Lotyšsko 420
zdroj: ACEA

Tagy:

Hlavní zprávy

Lidé snížili spotřebu o 18 %, poděkoval Síkela. Plyn bude stačit i přes studené počasí
Energetika

Lidé snížili spotřebu o 18 %, poděkoval Síkela. Plyn bude stačit i přes studené počasí

Lidem se i přes studené počasí podařilo snížit meziročně spotřebu plynu až o 18 procent, na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Proto se podle něj daří nadále plnit zásobníky, které jsou plné skoro z 90 procent. Díky nižší spotřebě může také zkapalněný plyn teoreticky pokrýt až 40 procent spotřeby. Síkela chystá řešení s plynem i pro malé a střední firmy. Uvažuje se například o zastropování celkové spotřeby. U elektřiny pro ně platí strop 6 Kč.

Další úspěch Ukrajinců. Na několika místech v Chersonské oblasti prorazili ruské linie
Ukrajina

Další úspěch Ukrajinců. Na několika místech v Chersonské oblasti prorazili ruské linie

Ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých průlomů v Chersonské oblasti a ovládly některé obce. Podle agentury Reuters to v ruské televizi řekl Moskvou dosazený představitel tohoto ukrajinského regionu Volodymyr Saldo. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, které z části okupují ruské invazní síly a jejichž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil minulý týden. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném videoprojevu řekl, že ozbrojené síly jeho země nezaznamenávají úspěch pouze v okolí Lymanu na východě, ale naznačil pokrok také na jihu. Ukrajinská armáda se k nově hlášeným informacím z regionu dosud nevyjádřila.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
13:36

Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, aby opustili Rusko

13:11

Scholz: Putin útokem na Ukrajinu ohrožuje mírové uspořádání Evropy

12:43

Lipavský: O dalším balíku protiruských sankcí se v EU nyní debatuje

12:18

Polsko si předvolalo ruského velvyslance kvůli anexi ukrajinských oblastí

Živě
ON-LINE: Zničíme vše, co na Ukrajině i Krymu máte. USA hrozí Rusku kvůli jaderným zbraním

Ruský ústavní soud dal v neděli zelenou připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku. V pondělí mají anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schvalovat poslanci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil kompletní ovládnutí klíčového města Lyman. Unijní lídři budou v pátek v Praze jednat o další podpoře Ukrajině a také o energiích. Bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby přiblížil, jak by USA reagovaly, pokud by Putin použil jaderné zbraně.

Šokující zpovědi Rusů prchajících před mobilizací: Pokud si musím zlomit ruku, udělám to

Mužům v Rusku jsou doručovány povolávací rozkazy na frontu. Někteří občané se rozloučili s rodinami a zamířili bojovat na Ukrajinu. Jiní se naopak snaží ze země uprchnout a vyhnout se tak bojům. Osmadvacetiletému Kirillovi se podařilo utéct do Kazachstánu. Pětadvacetiletý Konstantin žije v Moskvě a domnívá se, že už se z Ruska nedostane. Klidně si zlomím ruku, abych se vyhnul mobilizaci, prohlásil Konstantin.

Domácí zpravodajství

Žižka mezi loupežníky. V českém lese přepadávali hrdlořezové, mstitelé i grázl s velkým G

O Janu Žižkovi se běžně traduje, že byl před husitskými válkami lapkou. Není to ale úplně pravda, byť svého času skutečně patřil k obávané tlupě Matěje Vůdce. Proč nelze hrdinu současného hitu českých kin nazývat loupežníkem? A kdo z jeho krajanů naopak bezesporu patřil k nejstrašlivějším hrdlořezům? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik a etnolog Adam Votruba, který o loupežnictví ve střední Evropě napsal knihu.

Covid v Česku sílí, za týden zemřelo 66 lidí, přibývá hospitalizovaných ve vážném stavu

Testy v Česku v neděli potvrdily 353 případů koronaviru, o čtvrtinu víc než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu bylo 102 proti 98 o týden dřív. Testovaných přitom v mezitýdenním srovnání ubylo. Stejným tempem jako nakažených přibylo hospitalizovaných s covidem-19 na 1 310, ve vážném stavu je 41 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zvolení Zwyrtek Hamplové? STAN předvedl naprostý amatérismus a nedospělost, říká expert

Jana Zwyrtek Hamplová (BEZPP za NEZ) je bezesporu jedním z největších překvapení letošních senátních voleb. V konkurenci obhajující senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) a Lucie Pluhařové (ANO) se jí podařilo postoupit do druhého kola, kde těsně zvítězila. Podle komentátora Petrose Michopulose to ale není pouze její zásluha. Na volebním výsledku se podepsala špatná taktika vládních stran, zejména hnutí STAN.