elektronická komunikace

Česká republika se v digitalizaci veřejné správy inspiruje Dánskem. V posledních dvou letech jsme se podle hodnocení OSN posunuli mezi země s velmi rozvinutým eGovernmentem. Občanský průkaz nebo cestovní pas si ale do mobilních telefonů zatím nenahrajeme, u řidičáků je to na dobré cestě. Databáze úřadů se také brzy propojí, občané tak budou muset opět o něco méně papírovat. „Do pěti let budou Češi moci většinu služeb v komunikaci se státem vyřídit elektronicky,“ tvrdí Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro informační a komunikační technologie.

Systém elektronických žádanek na vyšetření vzorku na COVID-19 po několikahodinovém výpadku opět funguje, informovala Chytrá karanténa. Lékaři či hygienici by tak měli být schopni žádanky opět vystavit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zatím není jasné, jestli šlo o chybu, nebo kybernetický útok. Odběry sice nadále fungovaly, ale některé nemocnice je kvůli výpadku dočasně pozastavily.

Ani na prahu třetí dekády 21. století se zřejmě neobejdeme bez plastových kartiček nebo knížeček, pomocí nichž se identifikujeme při komunikaci se státem, bankami či dalšími institucemi. Počet agend, které lze s úřady řešit elektronicky, se ale zvětšuje. Stát také pracuje na tom, aby se k jeho systémům dalo připojit přes platformy, které spravují jedny identifikační údaje pro elektronickou komunikaci s různými subjekty. Takovou akreditaci nejnověji získala služba mojeID.

OK, BTW, ASAP, lajkuju to, mám to v kompu, seš ve worku? aneb Výrazy z angličtiny a nespisovné tvary slov, které používají „náctiletí“ (a nejen oni) v dnešní online komunikaci. A v podstatě i v mluvené řeči. Komunikační kanály jsou ale také často plné chyb, nejen pokud jde o shodu podmětu s přísudkem. Nepíšeme velká písmena tam, kde mají být. Nebo chybí mezery. Tolerováno je to v soukromé konverzaci, případně v interní komunikaci některých společností. Ve form?