Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích dvanáct měsíců.
Evropská unie by podle Ursuly von der Leyenové měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky. Dosavadní plán počítal s omezením o 40 procent.
Některé státy zvláště z východního křídla EU včetně Česka přitom dávají najevo, že budou mít problémy i se splněním současného závazku. Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada europoslanců hovoří o ještě vyšších cílech.
Hodně nebo málo?
„Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. „Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti,“ pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.
Podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí, je cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990 nízký, ale akceptovatelný. Ideální by podle koalice bylo 65 procent.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Von der Leyenová řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů. Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, podle své šéfky získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.