Epidemie končí. Podzimní vlny se už nemusíme bát, má jasno biochemik Hostomský

Odložení respirátorů u dětí ve školách mělo podle Hostomského proběhnout už asi před měsícem. „Paradox byl v tom, že se děti nechávaly testovat ve školách, a přestože měly testy negativní, byly nuceny nosit roušky. Čím déle se děti drží v rouškách, tím hůř,“ pronesl biochemik v pořadu K věci na CNN Prima NEWS

„Já si myslím, že roušky hrají roli typicky v chirurgii v bezprostředních stycích pana doktora, když dělá operaci a je několik centimetrů od rány. To je naprosto jasné,“ konstatoval. „Jestli ale nastavovat globální nošení roušek plošně u všech, to je záležitost, která se teď bude zkoumat retrospektivně. Já o tom nejsem úplně přesvědčen. U dětí – zvlášť teď v teplém počasí – mi to připadalo strašně nepříjemné.“

Epidemie končí, ať děláme, co děláme

„Je to až úsměvné, že jsme před několika měsíci mluvili o tom, kolik lidí kvůli nám zemře, protože jsme laxní. A teď se o těch smrtích lidí nemluví vůbec. Mluví se o byrokracii, o tom, co vám stačí, abyste se dostala na koncert, nebo jaké potvrzení potřebujete,“ uvedl Hostomský.

„Dostáváme se do běžné úrovně české byrokracie, což znamená, že se vracíme k životnímu normálu.“

Hostomský je přesvědčen, že epidemie končí. „Není o tom pochyb. Můj názor je, že epidemie jako biologický fenomén má určitou dynamiku, a když je ve vzestupné fázi, ať děláte, co děláte, počet nakažených prostě stoupá a od určitého plató se to začne snižovat a klesá to. A teď vláda do toho vstupuje, většinou retroaktivně v odpovědi na vývoj epidemie. Když to klesá, má tendence si vzít kredit: ‚Podívejte se, my jsme to zavřeli, tak to jde dolů‘,“ dodal.

Panikářům nezbývá než strašit novými variantami

„Intervence hrají určitou roli, ale nikoliv rozhodující. Myslím, že rozhodující je role té epidemie. U nás počet lidí náchylných k infekci stále klesá díky očkování a díky tomu, že spousta lidí tou nemocí prošla a je vlastně imunní,“ vysvětlil.

„I kdyby přišla náhodou – řekněme tomu vlnka – ještě tento podzim, bude minimální. S  pokračováním očkování zejména těch rizikových kategorií se, myslím, nemáme čeho bát,“ doplnil.

Panikářům podle Hostomského nezbývá nic jiného než strašit novými variantami, které nebudou respektovat očkování či prodělání nemoci, což se dle něj může stát, ale z biologického hlediska je to silně nepravděpodobné. „Naopak zkušenost ukazuje, že pokud jste nemocí prošel nebo jste vakcinován a dostanete i třeba exotickou variantu a virus se u vás náhodou uchytí, což se ve většině případů nestane, průběh nemoci je minimální. Žádné velké symptomy. Čili chřipečka. Dostáváme se k tomu slovu,“ řekl s úsměvem.

Proč očkovat malé děti, kterým nic nehrozí?

Velký problém pak má biochemik s očkováním dětí mladších 12 let. U adolescentů by to bral zcela na dobrovolné bázi. „Aby podmínkou vstupu do škol byla plošná vakcinace této kategorie, to mně připadá zbytečné. Zejména když ještě nemáme vyřešený problém vakcinace lidí nad 70 let nebo 65+. To je skutečně ta riziková kategorie.“

„Stává se z toho téměř filozofická kampaň. Jestli máme očkovat malé děti, kterým nic nehrozí, jenom proto, abychom ochránili starší ročníky, které se z různých důvodů očkovat nechtěly,“ vysvětlil s tím, že zejména u vakcín pro mládež by ponechal čas pro další klinická data.

Dodal nicméně, že vakcíny jsou velmi bezpečné. „Všechno vypadá výborně. Ale z formálního hlediska nemáme dostatek času. Dostatkem času se myslí několik let klinických dat, abychom je mohli dát dvouletému dítěti, kterému nic z této epidemie nehrozí, ale tak mu něco píchneme. Musíme si být skutečně jistí, že se mu nic špatného nestane.“

Kolektivní imunita je blízko díky očkování a promořenosti

Hostomský také souhlasí, že kolektivní imunita je kýženým stavem, kterého bychom měli dosáhnout. „Teď se neví, jestli je to 70 %, někdo to vidí na 80 %, jsou i radikálové, kteří tvrdí 90 %, a tak dále,“ uvedl, že dosáhnout 80 % na konci léta mu připadá naprosto realistický scénář a vůbec nevyžaduje, aby se očkovaly malé děti pod 12 let. Protože součástí kolektivní imunity je kromě očkování i promořenost.

„Někteří tvrdí, že projít nemocí je kvalitnější ochrana než projít pouze vakcinací. O tom se ještě vedou diskuse. Ale jsou to ekvivalentní přístupy, jak získat imunitu.“

Svou dvouletou dceru by prý nerad očkoval, když jí nic nehrozí. „Mám také čtyřletého chlapečka. Ten tím prošel, nic mu v podstatě nebylo, tak proč bych to do něho ještě píchal?“ ptal se. „Víme, že malým dětem a mladým lidem to nedělá téměř nic. A nám jde o to, zabránit úmrtí rizikových skupin, lidí s komorbiditami.“

Nové mutace vznikají denně, ale v zájmu viru je být mírnější

Vyjádřil se také k hrozbě nových variant – zatím jsme dle něj nezažili variantu, „která by udělala naprostý průlom do vakcinační strategie“.

„Nové mutace vznikají dnes a denně s určitou periodicitou. To je prostě dáno biologickými zákony, replikací virové RNA,“ uvedl s tím, že si nemyslí, že by měly vznikat tak virulentní varianty, které by měly zabíjet hostitele.

„V dlouhodobém evolučním zájmu toho viru je naopak být mírnější, nakazit co nejvíce lidí. Třeba se preferují varianty, které projdou rouškou. V jejich zájmu není toho hostitele zabít. Předpokládám, že se s tím virem naučíme žít – a bude to jeden z moha, jsou asi čtyři koronaviry – součást obyčejného nachlazení. Budeme mít pátý. Trochu si posmrkáme, ale nebude nás to zabíjet.“