Protesty studentů Bosporské univerzity v Istanbulu
Již od úterka protestují studenti prestižní Bosporské univerzity v Istanbulu, jedné z nejkvalitnějších vysokých škol v zemi. Turecký prezident Recep Erdogan totiž do jejího čela dosadil, bez akademických voleb, dlouholetého člena své vládnoucí strany Meliha Bulua.
Nejen turečtí studenti se obávají konce akademických svobod. Prezident Erdogan se totiž rozhodl převzít kontrolu nad prestižní a tradičně levicovou Bosporskou univerzitou. Rektorem jmenoval svého příznivce a straníka, a to na základě dekretu, který vydal k prvnímu lednu tohoto roku.
Bulu za Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje v roce 2015 kandidoval do parlamentu. Je také zakládajícím členem jedné z lokálních buněk prezidentovy strany. Je prý notoricky znám svou mizernou angličtinou, ta je přitom na Bosporské univerzitě vyučovacím jazykem. V roce 1863 ji totiž zakládal americký misionář. Bulu má zároveň být také plagiátorem vědeckých prací.
Studenti univerzity proti prezidentově narušování akademických svobod hlasitě protestují, nejčastěji s hesly jako „Nikdy nebudeš naším rektorem“. Zatím však bezvýsledně. V uplynulých dnech proti nim dokonce zakročila policie se slzným plynem a gumovými projektily. V úterý začaly také razie v domovech některých studentů. Policie jich nejméně 24 zadržela a uzavřela univerzitní kampus. K zatýkání studentů na solidárních protestech již došlo i v hlavním městě Ankaře.
Proti zatýkání studentů se v tichém protestu vyjádřili pedagogové Bosporské univerzity, kteří se postavili zády k budově rektorátu. Podpořil je také starosta Istanbulu, Ekrem Imamoğlu, který je Erdoganovým politickým rivalem a odpůrcem.
Akademici pak zveřejnili otevřený dopis s názvem „Nepřijímáme a nevzdáváme se.“ „Je nezbytné, aby univerzity nebyly pod tlakem jakékoliv osoby či instituce a aby nebyly používány jako politický nástroj,“ stojí v dokumentu. Podle zaměstnanců školy se jedná o porušení akademické svobody i vědecké autonomie.
Opírají se zejména o principy schválené akademickým senátem v roce 2012. Podle nich musí být správa univerzity včetně volby rektora, děkanů a ředitelů jednotlivých institutů volena výhradně akademickou komunitou.
Studenty a pedagogy Bosporské univerzity podpořily také další významné turecké vysoké školy, například Blízkovýchodní technická univerzita, Marmarská univerzita nebo Istanbulská univerzita. „Bojí se našich hlasů, ale my se nebojíme. Jednoho dne tato temnota odejde a my vytrváme,“ vzkázali posluchači Blízkovýchodní technické univerzity.
Univerzita je režimu trnem v oku
Bosporská univerzita je jednou z nejstarších a nejlepších tureckých vysokých škol. V roce 1863 ji založil Christopher Robert, americký filantrop, a protestantský misionářský učitel Cyrus Hamlin. Od roku 1878 si škola klade za cíl poskytovat „všeobecné vzdělání amerického standardu bez ohledu na rasu či náboženství“.
Škola je jedinou tureckou univerzitou, která se kdy dostala do žebříčku stovky nejlepších univerzit světa. Je známá liberálním přístupem a prozápadní orientací. Právě proto se podle serveru Avhal zaměřil Erdoganův režim na tuto konkrétní univerzitu. Ta představuje jakýsi kulturní a vědecký odboj proti současné vládě i prezidentovi. Již dříve se škola stala terčem vládních represí a stát se nad ní opakovaně snaží převzít kontrolu. Podle některých odborníků je politizace univerzit spolu s oklešťováním médií oblíbenou metodou pro potlačování demokracie.
