Nová migrační pravidla EU
Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Oznámili to zástupci unijních institucí. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně.
„Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam,“ uvedla ve videu na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem tak pyšná, dokázali jsme to,“ dodala.
K TÉMATU: Brusel prodloužil Česku výjimku. Může dál nakupovat ropné produkty z ruské ropy
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinný screening osob na vnějších hranicích. Dále balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje normy, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu.
Nejdůležitější body z nových azylových pravidel:
- Na vnějších hranicích EU budou fungovat jednotné hraniční postupy. Plánuje se tvrdší postup proti lidem ze zemí, které jsou považovány za relativně bezpečné.
- Do doby, než se rozhodne o žádosti o azyl, by migranti měli být ubytováni v přijímacích zařízeních s přísným režimem.
- Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) se „přemění v plnohodnotnou agenturu“ pro „státy v první linii“.
- Rozdělování uprchlíků mezi státy EU bude fungovat na základě „mechanismu solidarity“. Pokud země nechtějí uprchlíky přijímat, musí poskytnout podporu, například formou hotovostních plateb.
- Odmítnutí žadatelé o azyl by měli být v budoucnu snadněji deportováni do bezpečných třetích zemí.
It’s a historic moment #migration pic.twitter.com/pvhNtc92JA
— Ylva Johansson (@YlvaJohansson) December 20, 2023
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí tento den do historie. „Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu,“ uvedla na síti X. „Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala.
20th December 2023 will go down in history.
— Roberta Metsola (@EP_President) December 20, 2023
The day the EU reached a landmark agreement on a new set of rules to manage migration and asylum.
Europe has once again defied the odds.
I'm very proud that with the Migration & Asylum Pact, we have delivered and provided solutions. pic.twitter.com/Ic2AXYeKqN
Proti nové dohodě se jako první postavilo Maďarsko. „Rozhodně odmítáme dohodu o nových migračních pravidlech EU," prohlásil ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Čeští ministři shodu na nových migračních a azylových pravidlech EU vítají. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný, před migrací pomůže bránit i ČR. „Migrační pakt potřebujeme. Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů,“ uvedl. Pravidla podle něj pomohou udržet Schengen, který je aktuálně pod obrovským tlakem. „Je to dobrá zpráva,“ dodal.
„Evropa opět zve na kontinent miliony migrantů, zodpovědnost za to nese zejména Fialova vláda,“ uvedl Babiš k dohodě. Kritika migračního paktu ze strany opozice je podle Lipavského „z jiné planety“. „Oni to asi berou tak, že čím hůř, tím lépe pro ně,“ míní ministr zahraničí. Kabinet je ale podle něj odpovědný a podporuje dohodu, která pomůže bránit i Česko.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere. „První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 9) uvítal, že se shoda našla. „A že tam nejsou žádné kvóty a nic z toho, co by jakkoliv omezovalo české občany,“ řekl Válek.
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) přílišný optimismus nesdílí. Zůstává tam příliš mnoho otazníků. „Není jasné, zda povinná solidarita zůstala v původní podobě. To by znamenalo nejen to, že se země může rozhodnout buď pro finanční kompenzaci, nebo přijetí uprchlíka, ale země, která posílá uprchlíky, může finanční kompenzaci odmítnout a potom to bude o povinné solidaritě v příjmu migrantů," řekla Konečná na CNN Prima NEWS. Také není jasné, o jak vysokou částku by se jednalo v případě, že země nebude chtít přijmout migranty a zvolí cestu finančních kompenzací.
Podle německé ministryně vnitra Faeserové je společný azylový systém klíčem ke kontrole migrace do Evropy a k zachování otevřených hranic v Evropě. Schválení nového zákona ocenila i francouzská premiérka Élisabeth Borneová. Stanici France Inter řekla, že vládní tábor schválením normy splnil svůj úkol.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: V otázce migrace musíme řešit klima, pronesl Kolaja. Fantasmagorie, opáčil Zdechovský
