EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďaři a Slováci byli přehlasováni
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom v pátek členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní.
ČTĚTE TAKÉ: Evropou se šíří vir chikungunya. Ohniska jsou ve Francii a Itálii, nakažené hlásí i Česko
Cílem nynějšího kroku je dlouhodobé zablokování ruských aktiv, které nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců. Existovalo proto riziko, že neschválení prodloužení sankcí by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku. Toho se obávala zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi.
Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat.
Česko už bude zastupovat Babiš
Rozhodnutí je prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Summit EU, který má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, začne příští čtvrtek. Česko by měl zastupovat nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Summit bude mít na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.
Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.
O nynějším kroku se rozhodovalo kvalifikovanou většinou a nikoli jednomyslně vzhledem k tomu, že se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stulík: Kyjevu hrozí bankrot a zhroucení obrany. Peníze z ruských aktiv by mu daly tři roky
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
