Stulík: Kyjevu hrozí bankrot a zhroucení obrany. Peníze z ruských aktiv by mu daly tři roky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
EU zvažuje využití zmrazeného majetku Ruska.
Ukrajina potřebuje desítky miliard, aby se vyhnula bankrotu
Belgie se obává o svou finanční reputaci
Rusko bude muset reagovat.
Zmrazená ruská aktiva jsou poslední velký balík peněz, který může Evropa Ukrajině poskytnout. Pokud bychom to neudělali, zemi hrozí bankrot a v důsledku toho i zhroucení obrany. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popsal zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství David Stulík. Využití zmrazených aktiv by se podle něj dotklo ruské hrdosti a Moskva by takový krok zřejmě napadla u soudu. O uvolnění peněz jednají ve čtvrtek unijní lídři.
V EU se nyní opět debatuje o možnosti využít zmrazený ruský majetek na financování Ukrajiny. Dosud se k tomu některé země stavěly zdrženlivě, nyní se ale zdá, že nápad podporují. Proč náhle mění svůj postoj?
Mění se to z řady důvodů. Jedním z hlavních je, že je jasné, že Rusko porušuje mezinárodní právo a páchá velké škody. Ty se po konci války budou muset zaplatit. Podle mezinárodního práva musí reparace Ukrajině zaplatit Rusko.
ČTĚTE TAKÉ: Uvolněte zmrazené ruské miliardy na podporu Ukrajiny, vyzval Zelenskyj unijní lídry
Druhým velkým důvodem je, že náklady Ukrajiny na obranu jsou natolik velké, že možnosti zemí, které ji podporují, se vyčerpávají. A zmrazená ruská aktiva jsou vlastně jediným velkým balíkem peněz, ze kterého je možné jí poskytnout pomoc na příští minimálně tři roky. Podle odhadů bude ukrajinský státní rozpočet od příštího roku až do roku 2030 potřebovat nějakých 85 miliard dolarů, které nejsou pokryty. A my máme v Evropě zhruba 200 miliard dolarů, které patří ruské centrální bance. To jsou ty peníze, které bude agresor jednoho dne stejně dlužit Ukrajině.
Jak by využití ruských aktiv v reálu fungovalo?
Šlo by o účetní operaci, v rámci níž by EU poskytla Ukrajině půjčku, kterou by v budoucnu splácela z ruských reparací. Technické detaily se ještě budou ladit.
Jak má fungovat využití zmrazených ruských aktiv?
Ruská centrální banka si ještě před zahájením války na Ukrajině u belgické společnosti Euroclear uložila dluhopisy. Ty začaly postupně „dozrávat“, nicméně kvůli sankcím nemohla být hotovost vyplacena zpět do Ruska, a v Euroclearu proto „uvízla“. Plán Evropské komise (EK) je, aby se tyto peníze investovaly do bezkupónových dluhopisů vydaných EK se zárukami vlád EU. EK by tak získala hotovost, aniž by ruská aktiva zkonfiskovala (což je v rozporu s mezinárodním právem). Tyto peníze by pak použila k vydání „reparačního úvěru“ Ukrajině. Celkem Euroclear drží 185 miliard eur (asi 4,5 bilionu korun), píše agentura Reuters.
Jde o to dát souhlas s tím, že se ty ruské peníze využijí na pomoc Ukrajině, přestože účetně zůstanou v Eurocearu. Na jeho výkazu se formálně nic nezmění, stále budou v účetnictví vedeny jako aktiva Ruské federace, ale v reálu se odtamtud peníze vyčerpají, fyzicky se poskytnou Ukrajině. Následně by se měly vrátit díky reparacím.
A pokud Rusko reparace splácet nebude?
Samozřejmě nyní předkládáme, že je splácet bude. V reálu ale asi tušíme, že pokud se Rusko nezmění, tak Ukrajině nic nevyplatí. V takovém případě bychom půjčku spolu s aktivy odepsali. Jinými slovy by Rusko přišlo o rezervy, které mělo v Euroclearu.
Čtěte také
Důležitá věc je, že s tímto mechanismem bude muset souhlasit všech 27 zemí EU. Čeká nás tedy asi ještě hodně jednání, ale třeba Německo a Francie už postupně mění svou pozici, protože je jasné, že nemáme jiné zdroje peněz, ze kterých bychom mohli nadále podporovat Ukrajinu.
Koho bude třeba ještě přesvědčit?
Hlavně Belgičany. Mají strach, že přijdou o reputaci bezpečného finančního přístavu. V Euroclearu totiž mají uloženy prostředky i jiné centrální banky. Belgičani proto mají strach, že potom u nich už nikdo nebude deponovat svá aktiva. Právě proto je důležité, aby peníze formálně zůstaly součástí Euroclearu.
Co třeba Maďarsko nebo Slovensko?
U nich to bude asi hodně politická záležitost. Naším hlavním argumentem, proč je nutné k tomuto kroku přistoupit, je, že pokud bychom Ukrajinu finančně nepodpořili, hrozí jí státní bankrot. V důsledku toho by nebyla schopná financovat armádu a jejich obrana by se zhroutila. Náklady, které bychom v takovém případě museli vynaložit, jsou mnohonásobně větší. Pro nás se tedy jedná o asi nejlepší možnou investici. Ale ano, je to revoluce. Je to nová věc, a proto si všechno musíme dobře promyslet a právně ošetřit, aby to v budoucnu nebylo napadnutelné u soudů.
Jak by se měly peníze využít?
V jakém časovém horizontu by se tento mechanismus mohl schválit?
Tlačí nás čas. Zatím se o tom diskutuje, ale musíme se posunout dopředu nejlépe do konce roku. Ukrajina totiž sestavuje rozpočet na příští rok a má nepokrytý deficit. Zároveň jedná s Mezinárodním měnovým fondem o dalším programu, který by mohl část deficitu pokrýt. Záleží ale, s jakým úrokem půjčku dostane. Pokud se mezitím schválí tato půjčka od EU, bude mít nižší úrok. A když se jedná o desítky miliard, hraje roli i půl procenta.
Čtěte také
Jak by fungoval samotný přesun peněz z EU na Ukrajinu? Prostě by se jednoduše poslaly na účet ukrajinského státu?
To je další věc, na které se hledá shoda. Doposud šla unijní makroekonomická pomoc převodem z účtů Evropské komise na účet ukrajinského státu.
Nepanuje v Bruselu obava, že by evropské peníze skončily v kapsách úředníků a politiků? Přeci jen je korupce na Ukrajině stále aktuální téma.
Ne, v tomto případě je důležité, že tyto peníze by nešly na konkrétní projekt. Na rozdíl od jiné pomoci a projektů, u kterých Evropa kontroluje účetnictví, bychom se nekoukali na efektivitu výdajů. S penězi by si tedy Ukrajina mohla dělat cokoliv. Šly by přímo do jejich státního rozpočtu a i oni mají obdobu našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, který na efektivitu výdajů dohlíží. A tato instituce je jednou z těch, které fungují novým systémem, tedy že její členové jsou částečně vybíráni za účasti západních partnerů. Obavy z korupce nás tedy nemusí moc pálit. Ukrajinci by navíc byli sami proti sobě, kdyby si peníze rozkradli.
Na co konkrétně by se prostředky ze zmrazených ruských aktiv měly použít?
I tato debata se stále vede. Jsou hlasy, že by se za ně v první řadě měly koupit zbraně. Jiní, například Němci, argumentují, že když jde o peníze z Evropy, měly by se za ně koupit především evropské zbraně. Jiné, spíše neutrální země, nechtějí, aby evropská finanční podpora šla na zbraně. To by ale zase takový problém být neměl. Jednoduše by Ukrajinci tyto peníze dali na sociální služby, platy státních zaměstnanců, nebo správu infrastruktury, a co by ušetřili, dali na zbraně.
Čtěte také
Jaký je v tomto ohledu postoj Česka?
My musíme především získat ještě více informací. Obecně tento mechanismus podporujeme, ale samozřejmě potřebujeme vědět další technické detaily. Důležité například je, aby se tato půjčka nepromítala do veřejného dluhu jednotlivých zemí.
Rusové neoplácejí stejnou mincí
Toto téma je zároveň dost citlivé pro Rusy. Očekává Evropa nějakou zásadní reakci, pokud tento mechanismus schválí?
Určitě budou muset nějak reagovat, protože se tato záležitost dotkne jejich cti. Rusové už nyní prohlašují, že to bude krádež za bílého dne. Zcela jistě to budou napadat u soudu, o tom není pochyb. Mohli by třeba také žádat spřátelené země, aby stáhly svá aktiva z Euroclearu. Budou také hledat způsob, jak sáhnout na naše aktiva u nich. Jenomže asi žádná evropská země nedrží svá státní aktiva v nějaké ruské instituci, takže v tomto případě budou možnosti Ruska hodně omezené. Jejich možnosti nás zasáhnout zkrátka nejsou tak silné jako ty naše. Je ale známé, že Rusové neoplácejí stejnou mincí, ale něčím jiným.
Čtěte také
Bude to podle vás takový zásah do ruské hrdosti, že by se Moskva uchýlila až k nějaké velké sabotážní akci?
Na to by člověk potřeboval křišťálovou kouli. Rusko se často chová nepředvídatelně, takže těžko říct, jakým způsobem zareaguje. Samozřejmě přijdou z Kremlu výhrůžky. Už v minulosti jsme ale viděli, jak se jejich „červené čáry“ posouvaly. Vyhrožovali masivní odvetou, pokud Ukrajina zaútočí na Krym, pokud využije západní zbraně na území Ruska a podobně. Všechna jejich ultimáta ale byla překročena a nic se nestalo.
Druhou část rozhovoru o ruských sabotážích v Evropě a reakcích na ně si budete moct přečíst již brzy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Podpora Ukrajiny? Češi jsou pro humanitární pomoc, jinde shoda nepanuje, ukázal exkluzivní výzkum
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
