K VĚCI, Mikuláš Peksa - 20.7. v 09:30
Jednání Evropské rady o pomoci ekonomikám zasaženým pandemií by se mělo přenášet na internetu. To uvedl v pořadu K věci televize CNN Prima NEWS europoslanec Mikuláš Peksa z Pirátské strany a vysvětlil: „Evropská rada je ze všech evropských institucí nejméně transparentní. Tam se něco za zavřenými dveřmi dohodne a my můžeme pouze doufat, že to bude dobré.“
Mikuláš Peksa porovnal přístup Evropské rady a Evropského parlamentu. „Jednání Evropského parlamentu se vysílají na internetu, vidíte, co kdo říká. Europoslanci díky tomu musejí za svými slovy stát. Premiéři členských zemí by toto měli umět také,“ řekl Peksa moderátorce pořadu Marii Bastlové.
Na její otázku, zda by to neznamenalo, že se premiéři nedohodnou v podstatě nikdy, když je nebudou snímat kamery, odpověděl, že k tomu nevidí důvod. „Naprosto ne. Dohoda, která vzejde z Evropské rady, jde pak přece do Evropského parlamentu, kde se celé kolečko opakuje ještě jednou,“ zdůraznil Peksa.
Potřebujeme modernizovat ekonomiku, říká Peksa
Snaha EU vytvořit fond obnovy má podle něj smysl. „Podle OECD propadne Evropa v důsledku všech protipandemických opatření zhruba o osm procent HDP, takže jsme se v ekonomickém vývoji vrátili o osm až deset let zpátky. Koronavirový ekonomický balíček vznikl kvůli tomu, abychom omezili dopady krize na obyčejné lidi. Měli bychom jej přijmout transparentně a rychle, když se budeme půl roku dohadovat, tak ty peníze nebudou k ničemu,“ vysvětlil Peksa.
Summit v Bruselu o koronavirových penězích stále bez dohody. Jednat se bude i dnes
Třetí jednací den summitu Evropské unie o víceletém rozpočtu Evropské unie a zejména o fondu obnovy skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů v pondělí krátce před 06:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 16:00. Rozhovory tak vstoupily do čtvrtého jednacího dne, což je téměř rekord.
Podle Peksy je potřeba najít vyvážený systém rozdělování peněz, co se týká poměru grantů a úvěrů: „Špatné jsou oba extrémy, to znamená dostávat sto procent jedním způsobem, nebo sto procent druhým způsobem. Pojďme najít nějaký smysluplný řez mezi tím.“
Europoslanec také poznamenal, že není logické směřovat tyto peníze do zastaralé výroby, která není dlouhodobě udržitelná: „Měli bychom je naopak dávat do odvětví, ve kterých je budoucnost, abychom ekonomiku modernizovali. Když peníze utratíme na chod zastaralých podniků, ostatní nás přeběhnou.“
V České republice bychom peníze měli investovat například do rozvoje 5G sítí či digitalizace státní správy. Potřebujeme také rozvíjet železniční infrastrukturu. „Pokud se dostáváme do situace, že z Berlína do Vídně je to vlakem rychlejší přes Bavorsko než přímo přes nás, stala se někde velká chyba,“ uzavřel Mikuláš Peksa.
Dohoda nakonec bude gumová, aby se do ní všichni vešli
Šéfová států EU odstartují v pondělí v 16 hodin čtvrtý den jednání o víceletém rozpočtu EU a o fondu obnovy, který má činit zhruba 750 miliard eur. Zatím se totiž nedokázali shodnout na jednotném řešení.
Peksa hodnotil „rozdělení“ evropských zemí na dva protipóly, kdy zejména Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, zatímco Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snaží omezování co nejvíce zmírnit.
„Rozpor nakonec nějakým způsobem překonáme. Myslím si ale, že výsledná formulace ohledně dalších podmínek, nejen čísel, bude poměrně gumová, tak, aby se do ní ‚vešli‘ všichni zúčastnění, a dopracovaná bude až na úrovni Evropského parlamentu,“ uvedl Peksa.
Jednat se musí rychle
Podle Peksy je pro lídry evropských zemí hnacím motorem k výsledné dohodě především čas. „Myslím si, že to je důvod, proč summit probíhá už čtyři dny. Dohodu skutečně potřebujeme rychle. Evropská ekonomika hrozí propadem asi o osm procent, proto je třeba mít záchranný balíček co nejdřív,“ vysvětloval Peksa.
Peksa se vyjádřil i k dalšímu ze sporných bodů, kterým zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Západoevropské země trvají na co nejpřísnějším dodržování této podmínky, Maďarsko a Polsko by ji ale raději úplně vypustily. „Požadavek je logický. Pokud někam posíláte 750 miliard eur, očekáváte, že se v cílové destinaci nerozkradou. To znamená, že tam musí fungovat právní stát. Pokud s tím má někdo problém, nepůsobí to dobrým dojmem,“ dodal europoslanec.
Na celé video se podívejte níže.
