Summit v Bruselu pokračoval přes noc, chystají se další rozhovory. Zdroj: pixnio.com
Třetí jednací den summitu Evropské unie o víceletém rozpočtu Evropské unie a zejména o fondu obnovy skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů v pondělí krátce před 06:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 16:00. Rozhovory tak vstoupily do čtvrtého jednacího dne, což je téměř rekord.
Lídři unijních zemí se ani po třech dnech zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.
Lídři se stále nemohou shodnout na parametrech vznikajícího fondu. Evropská komise (EK) ho navrhla v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), a to tak, že 500 miliard bude v grantech a zbylých 250 miliard eur ve formě úvěrů. V neděli a pak i v noci na pondělí se objevovaly informace o ukončení rozhovorů a o jejich pokračování později, buď ještě v červenci, nebo až v srpnu.
V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry. Co nejméně grantů požaduje skupina čtyř takzvaných šetrných zemí, vedle Nizozemska je to Rakousko, Dánsko a Švédsko.
Právě na postoji čtveřice šetrných států zatím dohoda vázne. Tyto země podle diplomatů nejsou ochotny souhlasit s částkou na granty vyšší než 350 miliard eur, což je ale nepřijatelné pro země, jako je Itálie a Španělsko, tedy státy nejvíce zasažené koronavirem. Nesouhlasil s tím ani francouzský prezident Emmanuel Macron. V noci se ale jednotný postoj čtveřice šetrných zemí začal drolit a na svých požadavcích už setrvávalo patrně jen Rakousko s Nizozemskem.
Italský premiér Giuseppe Conte se pak dostal na jednání do ostrého sporu s nizozemským protějškem Markem Ruttem, kterého i část ostatních lídrů vidí jako hlavní překážku v dosažení kompromisu.
„Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná,“ vyčetl Conte Ruttemu jeho nezlomný postoj. Upozornil také, že pokud Evropa na krizi nezareaguje okamžitě, mohou být náklady na plán hospodářské obnovy kontinentu nakonec dvakrát až třikrát vyšší než teď.
