Eva Michaláková Zdroj: CNN Prima NEWS
Případ Evy Michalákové, které norská sociální služba (Barnevernet) před deseti lety odebrala dva syny, má další pokračování. Okresní soud v Hodoníně jí totiž tento týden formálně svěřil děti do péče. Uvedla to v pátek členka petičního výboru na podporu rodiny a senátorka Jitka Chalánková. Případ také čeká na projednání Evropským soudem pro lidská práva.
„Soud se jednoznačně postavil na stranu matky a ocenil její mnohaletý boj o vlastní děti. Více v tuto chvíli nebudeme s ohledem na děti a na probíhající soudní řízení u štrasburského soudu pro lidská práva komentovat. Jen mohu potvrdit, že paní Michaláková soud ubezpečila o tom, že si je dobře vědoma obtížné situace, ve které se děti po letech násilného odloučení ocitají, a že dál bude jednat s odpovídající citlivostí k jejich zájmům,“ uvedl Chalánková.
Chlapci si smrt rodičů vymysleli. Lidé jim ve sbírce poslali skoro 300 tisíc
Několik zpravodajských webů v neděli informovalo o příběhu tří nezletilých chlapců, kteří měli po údajné smrti rodičů při autonehodě žít několik měsíců sami v pražském bytě. V pondělí odpoledne se ale ukázalo, že celý příběh je smyšlený a chlapcům se nejspíš podařilo napálit nejen média, ale především spolek, který se o ně začal starat, a dárce, kteří jim na speciálně vytvořený účet zasílali finanční podporu. Proč hoši lhali, zatím není jasné. Případ nyní prošetřuje jak Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), tak policie.
Barnevernet odebral rodičům chlapce na jaře 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Před šesti lety norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. V roce 2017 se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
Chlapci byli v Norsku rozděleni do dvou různých rodin. Současné místo pobytu dětí a další informace o nich norské úřady tají.
Okresní soud se řízením, v němž se Michaláková domáhala vrácení svých dětí do péče prostřednictvím českých soudů, zabýval opakovaně. Třikrát jej zastavil, naposledy s odůvodněním, ve kterém norská rozhodnutí označil za dostatečná s ohledem na to, kde chlapci mají obvyklý pobyt. Odvolací Krajský soud v Brně ale věc vracel zpět s tím, že bez ohledu na obvyklý pobyt dětí mohou ve věci rozhodnout právě české soudy. Naposledy krajský soud nařídil, aby v řízení u okresního soudu pokračoval jiný soudce.
