pytláctví

V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.

Pražští strážníci v pondělí krátce před čtvrtou hodinou zasahovali u Stodůleckého rybníka na Praze 13. Dvojice mužů tam totiž vyrazila s pivem na lov ryb. Při konfrontaci s hlídkou začal jeden z mužů utíkat, hlídka ho ale nakonec dostihla. U mužů našla kapra v igelitce, kterého pustila zpět do rybníka.

V Krkonoších někdo zřejmě na konci listopadu postřelil vlka, který před necelými třemi týdny dostal telemetrický obojek. Smrtelně zraněné zvíře správci Krkonošského národního parku našli a následně ho museli utratit, aby ukončili jeho trápení, případem se zabývá policie.

Krutým způsobem lovil pytlák v Horním Zemplíně na Slovensku. Na zvěř nastražil pasti, v nichž se tvor snahou dostat se ven uškrtí. Kromě toho nainstaloval i fotopast, aby věděl, zda se do smrtelného zařízení chytila nějaká kořist. Fotografie se však dostaly dříve k myslivcům než k němu. Pytlák se tak bude zpovídat před soudem. V případě prokázání viny mu hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi.

Příbuzní jsou šelmám, vypadají spíš jako šišky a pochodovali po světě už s dinosaury. Jejich odchov na farmách i v zoologických zahradách je nesmírně náročný. Pytláci a pašeráci vydělávají na jejich šupinách i mase. Reálný přínos pro farmacii ani výrobce drog nemají, stále jsou to ale nejobchodovanější savci na černém trhu. Řeč je o luskounech.

Slovenští policisté zadrželi trojici Čechů, kteří ve svém vozidle převáželi nelegálně ulovenou samici medvěda. V případu bylo zahájeno trestní stíhání. Policie o tom v pátek informovala na sociální síti, detaily neuvedla.

Přesně před padesáti lety, 3. března 1973, byla ve Washingtonu přijata dohoda o ochraně zvířat a rostlin, označovaná jako CITES. Reguluje mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který devastoval jejich populace ve volné přírodě. Například během minulého století byly vybity miliony slonů kvůli obrovskému zájmu o slonovinu. Bez omezení obchodu se slonovinou a bez ochrany slona afrického by velká sloní stáda z Afriky zcela zmizela. Úmluva nyní chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Den jejího podpisu se slaví jako Světový den divoké přírody – World Wildlife Day.

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Případ nebezpečných pastí na zvířata na Tachovsku má nečekané rozuzlení. Po odvysílání reportáže v Krimi zprávách na CNN Prima NEWS se ochráncům přírody nečekaně ozval otec řádícího pytláka. Jedna z fotopastí ho zachytila, jak pokládá železné čelisťové pasti. Kriminalisté muže již vyslechli, prý chtěl tímto způsobem ochránit rybník před predátory. Porušil tím ale zákon a hrozí mu až šestiletý pobyt za mřížemi.

Je to pár týdnů, co Karel Bobál ze Záchranné stanice živočichů z Tachova přijel k volavce chycené do želez. Nelegální past jí přivodila taková zranění, že pták uhynul dříve, než mohl veterinář zasáhnout. Proto se zvířecí záchranáři rozhodli také nalíčit past – na majitele smrtících želez.