pytláctví

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Případ nebezpečných pastí na zvířata na Tachovsku má nečekané rozuzlení. Po odvysílání reportáže v Krimi zprávách na CNN Prima NEWS se ochráncům přírody nečekaně ozval otec řádícího pytláka. Jedna z fotopastí ho zachytila, jak pokládá železné čelisťové pasti. Kriminalisté muže již vyslechli, prý chtěl tímto způsobem ochránit rybník před predátory. Porušil tím ale zákon a hrozí mu až šestiletý pobyt za mřížemi.

Je to pár týdnů, co Karel Bobál ze Záchranné stanice živočichů z Tachova přijel k volavce chycené do želez. Nelegální past jí přivodila taková zranění, že pták uhynul dříve, než mohl veterinář zasáhnout. Proto se zvířecí záchranáři rozhodli také nalíčit past – na majitele smrtících želez.

Ruského politika z Magadanu, který proslul pózováním uprostřed nápisu Čukotka 2021 složeného ze 178 zastřelených hus, našli v noci na pondělí zastřeleného v jeho kanceláři. Alexandra Kramarenka po zveřejnění fotografie stíhala policie kvůli podezření z pytláctví.

Luskouni jsou hmyzožraví savci, velmi výjimeční svými šupinami, které mají na těle poskládány tak, že připomínají šišky. Na své šupiny doplácejí, protože se hojně využívají v tradiční asijské medicíně. Žijí na zemi přes 65 milionů let a až člověk je svým sobectvím dohnal na hranici vyhynutí. Proti tomu se snaží bojovat i Češka Hanka Böhme se speciálně vycvičenými psy plemene Malinois, Hanka jim ale neřekne jinak než Maliny. Založila tak projekt Malina pro slona, její psi ale už dávno nezachraňují před pytláky „jen slony“, ale například i zmíněné luskouny a sama trenérka říká, že ti právě potřebují záchranu nejvíce.

Slovenskem aktuálně hýbe kauza expremiéra Roberta Fica a odposlechy z jeho schůzek na chatě s lidmi vzbuzující značné kontroverze. S nimi mimo jiné probíral trestní stíhání dříve vysoce postavených osob z dob vlády jeho strany Směr-SD. Sám Fico jakýkoliv trestný čin v souvislosti se setkáním odmítá. Na jedné nahrávce z chaty přitom ostatním naznačuje, že se nelegálně dostal z dovolené na Krétě, kde protrpěl nákazu koronavirem, zpět na Slovensko.

Nová studie odhalila evoluční skok u slonů afrických žijících v Mosambiku. Podle zjištění vědců totiž zdejším slonicím přestaly růst kly. Nemusí se tak již bát pytláků, vědci se však obávají důsledků této změny na ekosystém.

Záchrana sloního mláděte. Právě takové video v pátek umístila organizace Sheldrick Wildlife Trust na svůj Twitter, na kterém doktor Poghon a jeho tým z mobilní veterinární jednotky pomáhají slůněti. To se chytilo do pytlácké pasti poblíž řeky Tana v oblasti Ndera ve Rwandě. Na videozáznamu lze vidět, že zvíře není schopné vymanit kotník z těsné smyčky lana, která je připevněna na kůlu v zemi.

Na Třeboňsku někdo neoprávněně lovil jeleny. Dva zabil a poté jim neodborně oddělil hlavu od těla, trofej s parožím si pak z místa činu odnesl. Policisté po pachateli, který způsobil škodu až 50 tisíc, nyní pátrá.

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o 12 procent více než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.