pytláctví

Krutým způsobem lovil pytlák v Horním Zemplíně na Slovensku. Na zvěř nastražil pasti, v nichž se tvor snahou dostat se ven uškrtí. Kromě toho nainstaloval i fotopast, aby věděl, zda se do smrtelného zařízení chytila nějaká kořist. Fotografie se však dostaly dříve k myslivcům než k němu. Pytlák se tak bude zpovídat před soudem. V případě prokázání viny mu hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi.

Příbuzní jsou šelmám, vypadají spíš jako šišky a pochodovali po světě už s dinosaury. Jejich odchov na farmách i v zoologických zahradách je nesmírně náročný. Pytláci a pašeráci vydělávají na jejich šupinách i mase. Reálný přínos pro farmacii ani výrobce drog nemají, stále jsou to ale nejobchodovanější savci na černém trhu. Řeč je o luskounech.

Slovenští policisté zadrželi trojici Čechů, kteří ve svém vozidle převáželi nelegálně ulovenou samici medvěda. V případu bylo zahájeno trestní stíhání. Policie o tom v pátek informovala na sociální síti, detaily neuvedla.

Přesně před padesáti lety, 3. března 1973, byla ve Washingtonu přijata dohoda o ochraně zvířat a rostlin, označovaná jako CITES. Reguluje mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který devastoval jejich populace ve volné přírodě. Například během minulého století byly vybity miliony slonů kvůli obrovskému zájmu o slonovinu. Bez omezení obchodu se slonovinou a bez ochrany slona afrického by velká sloní stáda z Afriky zcela zmizela. Úmluva nyní chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Den jejího podpisu se slaví jako Světový den divoké přírody – World Wildlife Day.

Ještě před studiem na vysoké škole se Tomáš Ouhel na svých cestách dostal do Indonésie a slíbil si, že se tam někdy vrátí. Teď už je to bezmála dvacet let, co pomáhá chránit indonéskou přírodu a šlape na paty pytlákům a pašerákům divokých zvířat.

Do Indonésie původně odcestoval kvůli ochraně drobného ptactva. Jak sám říká, motivací byla láska ke zvířatům a touha pomáhat někde, kde je to potřeba. Jeho cesta se však u malých opeřenců nezastavila. V indonéské divočině teď bojuje proti ilegálnímu obchodu se zvířaty a usilovně pracuje na ochraně kriticky ohrožených druhů.

Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.

Případ nebezpečných pastí na zvířata na Tachovsku má nečekané rozuzlení. Po odvysílání reportáže v Krimi zprávách na CNN Prima NEWS se ochráncům přírody nečekaně ozval otec řádícího pytláka. Jedna z fotopastí ho zachytila, jak pokládá železné čelisťové pasti. Kriminalisté muže již vyslechli, prý chtěl tímto způsobem ochránit rybník před predátory. Porušil tím ale zákon a hrozí mu až šestiletý pobyt za mřížemi.

Je to pár týdnů, co Karel Bobál ze Záchranné stanice živočichů z Tachova přijel k volavce chycené do želez. Nelegální past jí přivodila taková zranění, že pták uhynul dříve, než mohl veterinář zasáhnout. Proto se zvířecí záchranáři rozhodli také nalíčit past – na majitele smrtících želez.

Ruského politika z Magadanu, který proslul pózováním uprostřed nápisu Čukotka 2021 složeného ze 178 zastřelených hus, našli v noci na pondělí zastřeleného v jeho kanceláři. Alexandra Kramarenka po zveřejnění fotografie stíhala policie kvůli podezření z pytláctví.

Luskouni jsou hmyzožraví savci, velmi výjimeční svými šupinami, které mají na těle poskládány tak, že připomínají šišky. Na své šupiny doplácejí, protože se hojně využívají v tradiční asijské medicíně. Žijí na zemi přes 65 milionů let a až člověk je svým sobectvím dohnal na hranici vyhynutí. Proti tomu se snaží bojovat i Češka Hanka Böhme se speciálně vycvičenými psy plemene Malinois, Hanka jim ale neřekne jinak než Maliny. Založila tak projekt Malina pro slona, její psi ale už dávno nezachraňují před pytláky „jen slony“, ale například i zmíněné luskouny a sama trenérka říká, že ti právě potřebují záchranu nejvíce.

Slovenskem aktuálně hýbe kauza expremiéra Roberta Fica a odposlechy z jeho schůzek na chatě s lidmi vzbuzující značné kontroverze. S nimi mimo jiné probíral trestní stíhání dříve vysoce postavených osob z dob vlády jeho strany Směr-SD. Sám Fico jakýkoliv trestný čin v souvislosti se setkáním odmítá. Na jedné nahrávce z chaty přitom ostatním naznačuje, že se nelegálně dostal z dovolené na Krétě, kde protrpěl nákazu koronavirem, zpět na Slovensko.